Cesta kostí
Demi Winters
*****
608 stran
Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku. V
prvním díle romantasy série Knihy popela se spolu se Sillou Nordvigovou
čtenář vydá na nebezpečnou „cestu kostí“. Trigger warnings jsou součástí odkazu
a autorka taktéž doporučuje dílo pro čtenáře starší 18ti let. Což oceňuji,
ovšem nebuďme naivní, na internetu se mladí dostanou k daleko
agresivnějšímu a toxičtějšímu obsahu. Nebezpečná cesta je v každém smyslu
slova nebezpečná, mystická a dobrodružná. Sillu pronásleduje vyslankyně
královny, která ji chce za každou cestu doručit do Sunnavíku, kde se podrobí
soudu a čeká ji pouze a jenom smrt. Po cestě Silla narazí na skupinu Krvavých
seker, skupinu vikingských žoldáků, kteří jsou najmutí na konkrétní práci.
Jejich stezky se protnou, Silla se musí potýkat nejen s nedůvěřivým vůdcem
Sekerníkem, ale taky jeho pobočníkem, Vlkem. Pro svou záchranu musí balancovat
na tenkém laně mezi důvěrou, nebezpečím, pravdou, smyšlenými příběhy a notně se
jejich cíle a cesty protnout, city zašmodrchají a tragédie na sebe nenechají
dlouho čekat. A boj o život svádí hlavní hrdinové nejen po cestě, ale také ve
vlastním táboře.
Autorka vypráví velmi autentický příběh s nitkami severské mytologie. A stejně tak je tvrdý osud hlavních hrdinů, jenž je jim předurčen. Příběhové linky sledujeme z pohledů hlavních hrdinů er-formou. Od počátku čtenář vnímá tenzi, důležitost cesty před hlavními hrdiny, velmi intenzivně se před čtenářem otvírá svět Cesty kostí, nebezpečí, které na ní na cestovatele číhá, a každopádně osobní důvody každého jednotlivého aktéra pro své činy. Jak se zintenzivňuje nebezpečí, stále silně vnímáme spojení mezi vzájemně benefitujícími spolucestujícími. Čtenář je tak vtažen do světa Knihy popela, že jakékoliv boje, ztráty, nedůvěra, zrada, odhalení dopadají velmi citelně. Budete se bát, držet pěsti, bojovat s rozhodnutími stejně jako hrdinové, přát jim klidu, pokoje, odpuštění, rozhřešení a než se stihnete nadechnout, je tu konec a vy musíte počkat na to, jak tento příběh bude pokračovat. Už se těším na další dobrodružství.
Kotva
Kristina Ohlsson
****
512 stran
Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku. V pátém
díle se vracíme do rybářského městečka Hovenäset. Nacházíme Augusta
s Marií v době příprav na jejich svatbu. Nahlášení podivné noční
události, která lehce odkazuje na linku spolku věřícímu na UFO, partička
teenagerů, otec pátrající po okolnostech úmrtí své dcery, nález zakrvavené
opuštěné protézy nohy u mola, podivné indicie, které dostává August ohledně
jeho otce, podezřelé invazivní smsky, které dostává Marie a atypické chování
jednoho z pěti dětí Mariina kolegy Ray-Raye zakládá na dost náročné
období, kterému musí August s Marií i Marie se svým vyšetřovacím týmem
čelit.
Autorka opět s vervou svou vlastní popisuje
myšlenkové pochody jednotlivých aktérů, nahazuje udičku čtenářům ve formě
popisu událostí tři roky starých, a rozhodí několik potencionálních stop, po
kterých se musí Ti, co pátrají po odpovědích vydat. Jednotlivé příběhové linie
jsou vyprávěny er-formou ať již z pohledu Augusta, Marie, Ray-Raye, Marie,
otce pátrajícího po stopách vedoucích k tragické události
v minulosti, to vše v důsledku na konec do sebe zapadne. Jen je
potřeba, aby se kladly správné otázky, a postupovalo se obezřetně a nakonec
rychle, aby nedošlo k další tragédii.
Autorka v doslovu přiznává, že kvůli žánru musela
trochu zkrátit a upravit policejní postupy. Ovšem i tak čtenář má pocit, že se
dívá pod pokličku. Díky tomu se čtenář snáze napojí na příběh i hlavní hrdiny a
další aktéry. Sice je to páté pokračování, ale absence znalostí předchozích
případů neochudí čtenáře o kvalitně rozpracovaný příběh a jeho pochopení. Jen
jsem zde asi poprvé měla pocit, že se autorka v několika případech
opakovala v podaných informacích. Nicméně to neubralo na zábavě ve čtení.
Kromě jednoho kratšího příběhu, který musí řešit August
v době Vánoc čerstvě po přistěhování, který vyšel v originále
v letošním roce 2026, to zatím vypadá, že pátý příběh je v této sérii
poslední, ovšem stejně to autorce nedalo a konec doslova vybízí k dalšímu
pokračování. Takže kdo ví, třeba někdy v budoucnu…
Někdo to udělat musel
Velikovsky (aka Radka Třeštíková)
****
360 stran
Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.
Když se mi naskytla příležitost přečíst si novotinu od
známé autorky, poprvé pod pseudonymem, neváhala jsem. Sledujeme příběh mimo
velkoměsta, v rámci menšího městečka nebo vesnice, a vlastně se dá
zasadit kdekoliv, kde je ta pekárna s majitelkou, která všechno ví,
maloměstská třída, čerstvě přistěhovalí obyvatelé, dům, který obestírá napětí,
hororové příběhy, které se mezi místními vyprávějí, komplikované vztahy
dospělých, komplikované vztahy dětí, snaha zapadnout do kolektivu, nebo naopak
snaha být neviditelný… Zní to povědomě? Proto asi přestože v knize se
vyskytuje celkem dost hlavních postav a čtenář by potřeboval asi více času, aby
se s nimi sžil, všechny postavy jsou napsány tak, že jim čtenář rozumí,
chápe, nenávidí, podezřívá, šestý smysl se pořád naváží a nenechá nás
klidným stejně jako postupně naskriptované indicie a propojování postavových
dějových linek. Ale jestli si čtenář myslí, že mu závěr bude naservírován na
zlatém podnose, přemýšlejte znova.
Příběh je koncipován jako takový „film
ve filmu“ a i sama autorka hned během první kapitoly přinese myšlenku „….
příběhu, co se neuměl rozhodnout, jestli bude scénář, seriál, kniha anebo
skutečnost.“ Autorka příběh kocipuje do pěti hlavních kapitol = epizod. Promlouvá
jménem režisérky, čtenáři připomene hlavní události předchozí „epizody“.
Postavy nám představuje er-formou. Nevím, proč autorka schytává tolik hejtů. Co
jsem měla možnost přečíst autorčino dílo před rozhodnutím publikovat pod
pseudonymem, stejně jako tehdy, i nyní píše bez obalu, syrově, nekonformně,
otevřeně, nepotřebuje berličky ani vytáčky. A možná proto čtenář, který cítí
lehký diskomfort, a který se lehce vnoří do některé z postav (nebo i
rovnou do několika naráz), pak asi neocení křehkost otevřené zranitelnosti. Ale
co už, je známo, že potrefená husa kejhá nejvíce. Proto neváhejte a přijměte
pozvání autorky na jízdu po komplikovaných lidských vztahů, mezigeneračních
vztahů včetně coming-of age trápení s kriminální zápletkou. Jak by jste si
to představovali na velkém plátně? A jaký byste si představovali konec? Jaký
byste chtěli konec? A jaký konec by si postavy zasloužily?
