Březnové recenze
Hladový hrob
Robert Galbraith
*****
1056 stran
Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.
Do rukou se mi dostal 7. příběh
Cormorana Strikea a jeho kolegyně, Robin Ellacottové. Předchůdce -Černočerné
srdce jsem měla slupnutou jako malinu, ve stejné době jsem shlédla 6 minisérií
ztvárněné BBC pod názvem C.B. Strike. Troufám si očekávat, že i tento sedmý díl
bude přetvořen do seriálové podoby. Nemohla jsem si odpustit vidět hlavní
postavy, jako ty zfilmované, ale nijak mi to vyloženě nevadilo. Tentokrát se vyšetřovací
kancelář pustí do příběhu sekty, vymývání mozků, nebezpečných praktik
sahajících, jak jinak, hrubě za hranice jednak morálních, ale také legálních.
Během tohoto čtení bude čtenářem
prostupovat strach, naštvání, nevěřícnost, obezřetnost, tápání, odhodlání,
odevzdání, naděje, víra, ztráta víry, touha mít všech pět pohromadě, být, o
jeden krok napřed. Toho všeho se do 1000 stránek vejde bohatě. Pravdou je, že
autorka v případu představuje spoustu postav, a i když mi z počátku zrovna
dvakrát neutkvívaly v paměti, což bude tím, že mi nepřirostly k srdci
ať už pozitivně, negativně, či jakýmkoliv přídavkem, jak šel čas vyšetřování a
šlo čím dál víc o stále větší nebezpečí, postavy, jejich konání a vzájemné
konexe autorka postupně zintenzovňovala a rozkrývala a vše do sebe, jak jinak,
krásně zapadalo. Zde víme, kdo je padouch, jen nevíme, kdo všechno a jakou
měrou se na zločinech podílí. Ten boj o to, zda se podaří dohnat zodpovědné
osoby k odpovědnosti a boj o holý život zaručí, že budete chtít dočíst co nejdříve,
avšak nemusím nalhávat, že za večer je toto dílo přečteno. Sice to nějakou dobu
trvá, ale stojí to za to.
Perlička na závěr: zrovna v době
čtení jsem paralelně na odlehčení sledovala nejnovější díl 3. Série Willa
Trenta, kde naprosto J.K. Rowlingovou a hlavní linku tohoto příběhu „vykradli“,
až na to, že zaměnili pohlaví. Zajímalo by mě, co na to kreativci v BBC a
ostatně samotná autorka. Nicméně to nic nezmění na tom, že se těším ať už na
televizní podobu, nebo s velkým nadšením očekávám (mrk -mrk) následný
případ, protože to, jak se věci zkomplikují na konci tohoto dílu nenechá žádného
nadšence Cormorana a Robin chladným. Ale co si budeme nalhávat, vše má svůj
čas. Když si vezmeme, že tento příběh se rodil v době, kdy jednala Velká
Británie v referendu o vystoupení z EU, můžeme jen doufat, že
případný překlad případného nového případu na sebe nenechá dlouho čekat.
Letní slunovrat
Michaela Klevisová
*****
384 stran
Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku. Bylo
milé autorku poznat osobně také na nedávné autogramiádě.
Jedná se o mé první seznámení s autorkou
a jejím dílem a doufám, že ne poslední. Jsem ráda, že jejím zájmem není
vyžívání v krvi, či nějakém psychoteroru, ale old-school Agata-Christie
rozkrývání pravdy, hledání indicií a taky trošku psychologický rozbor postav,
související s dílčím vyšetřováním.
Hlavní postava, vyšetřovatelka
Tereza Fabiánová se svým kolegou Davidem v malé jihočeské vesničce
vyšetřují smrt místní mladé ženy, jež se udála během nejkratší noci. Ta je, jak
známo opředena různými legendami a rituály. Ústřední má být mladá dvojice,
která se do vesnice čerstvě nastěhuje s určitými ideály, očekáváními,
otázkou je, jsou-li společná. A do toho přichází Letní slunovrat a věci se dají
do pohybu. Tereza musí našlapovat opatrně, přitom striktně, u někoho nekompromisně,
zdrženlivě, nebo naopak rychle. A to vše když sama bojuje s osobní
zprávou, která ji velmi zasáhne.
Autorka píše er-formou, a to tak,
že kapitoly různě, podle potřeby věnuje úhlu pohledu konkrétním zúčastněným a
tím skládá sklíčko ke sklíčku do celkové mozaiky. Autorka píše velmi milou, čtivou
formou, při popisech domů, věcí, atmosféry velmi poeticky a názorně, že se
čtenáři samovolně rozebíhají obrázky, dialogy, jako na filmovém plátně. Dokáže
krásně přenést pocity postav, jejich jednání, a to tak, že autenticky zasáhnou
člověka. Přestože se jedná o malou vesnici, v příběhu figuruje postav
spousta, jejich role v příběhu autorka postupně rozkrývá, aby
v závěru přesně v Poirotově stylu Tereza spolu s týmem došli ke
kýženému závěru.
Kostitepci
Nicki Pau Preto
****
384 stran
Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.
Tady jsem vyšla z komfortní zóny, protože v knihovně
moc temných fantazy ze světa mrtvých nemám. Vlastně žádnou. A jsem ráda, že
jsem se odhodlala v tomto případě změnit názor. Hlavní hrdinka,
kostitepkyně Wren z Kostěného rodu musí projít velkou zkoušou, aby dosáhla
ctěného postavení Valkýry. Bohužel dojde ke zradě a je vyhnána za hraniční zeď.
Skamarádí se s princem Leem, a je svědkyní jeho únosu. Po cestě za jeho
záchranou narazí na Juliana z nepřátelského Železného rodu. Rozhodně je
pro ni jednodušší, aby si šli po krku, jenže čeká ji cesta mezi nemrtvými a tak
uzavřou spojenectví a vydají se za záchranou prince Lea společně.
Na své cestě projdou zkouškami, budou muset spoléhat
jeden na druhého, během veškerých útrap bude testováno jejich spojenectví,
odvaha, síla, odhodlání. Bude to možná nejtěžší zkouška, jakou Wren bude muset
podstoupit. A ani jeden na jejím konci z bojů nevyjdou stejní. Každý
prozře svým způsobem, v každém případě bolestným. A jako by to nestačilo,
čeká Wren ještě jedna zatěžkávací zkouška. Ale to se čtenář dozví až
v pokračování, na které si budeme muset počkat.
Autorka svět, který mi je cizí, umí přiblížit. Je vidět,
že nad vykreslením všech anomalit a nekro- věcí přemýšlela koncepčně. Seznámení
se se všemi jinotaji Kostitepců, Železotepců a Duchotepců nějakou dobu trvalo,
ovšem putování za cílem cesty a zvraty, které se hrdinům dějí, drží čtenáře na
krajích židlí a nutí jej hltat stránku po stránce až do vypjatého konce.
______________________________________________________________________________
Veklsačka
Scarlett Wilková
*****
320 stran
Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.
Příběh Almy Hálkové a jí blízkých osob, jejichž cesty se
střetly a tím osudově ovlivnily a propletly. Časová osa života od cca jejích
13ti až do, no … až do konce. Největší část časové linky se odehrávala
v těžce komunistickém 90kovém Československu.
Jde o román, a to výpravně popisný, zachycující niterné
pocity, bez příkras, bez . Člověk, který dobu nezažil, asi bude jen nevěřícně
zírat, ale autorka popisuje věrně a přesně dobu, atmosféru, nátlaky, potřeby,
ztráty, zdrcení, křižovatky cest, kdy se dotyčný musel rozhodnout, na kterou
stranu se dá, pokud chce přežít? Přežívat? Je jen figurka na šachovnici nebo je
ten, kdo práská bičem a drží otěže? Na člověka, který zažit tu dobu, atmosféra,
kterou autorka skvěle vykreslila, dokáže dopadat a zahalit jej neprodyšnou
peřinou, stejně tak jako tehdy byla naše země hermeticky uzavřena a lidé byli
násilně potlačování a umlčováni až k zalknutí.
Příběh je rozdělen do několika tematických časových
úseků. Hodně popisnou část hlavní hrdinky Almy s postupujícím časem
doplňuje pohled jí nejbližšího a troufnu si tvrdit nejdražšího člověka.
Autorka používá mnohdy zajímavé příměry, dokáže měnit intenzitu vyprávění až do melodického konce. Doporučuji všem „nováčkům“ dané doby, a těm, co dobu zažili, aby si ji připomněli, protože historie se musí neustále připomínat, aby se nezapomnělo, aby lidstvo neudělalo stejnou chybu a nedopustilo, aby se historie opakovala. Moc děkuji za procházku po aleji vzpomínek, do zákoutí, na které člověk téměř zapomněl, a připomínku obrazů, vůní, látek na omak, chutí, a v neposlední řadě hudebního soundtracku, který chtě nechtě někde na pozadí při čtení sem tam naskočil.
Asistentka zloducha
Hannah Nicole Maehrer
*****
416 stran
Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.
v
Evangelina „Evie“ Sageová
v
Lyssa Sageová
v
Griffin Sage
v
Trystan - Zloduch
v
Kingsley – žabák
v
Rebecca „Becky“ Erringová
v
Blade – krotitel draků
v
Taťána - léčitelka
v
Král Benedikt
Vítejte
v království za devatero horami, devatero řekami, vlastně na okraji
Ořechovského lesa.
Hlavní
hrdinka Evie se stará o nemocného otce a svou mladší sestřičku. Jednoho dne se
zkříží její cesty s neznámým tajemným, který ji má navždy otočit svět
vzhůru nohama. Nechá se zaměstnat u tajemné osoby, která má sídlo na kraji
Ořechovského lesa, kam se normální smrtelník neodváží vejít. Evie pomaličku
zjišťuje, jak je schopná, jak se dokáže otáčet kolem domácnosti, a v práci
zvládat nabroušenou Becky a ještě více nepřístupného šéfa. A žabák, který
s nimi obývá kancelář, to určitě neulehčuje, což dokazuje vtipnou
komunikací skrze cedulky.
Evie
nejenom, že musí využít veškerý důvtip a um, aby se vše naučila a byla
užitečná, ale taky se musí smířit s tím, že ji zaměstnává samotný Zloduch.
Ale jak víme, vše má dvě strany mince. A vzájemnou spoluprací a interakcí se
odlupují pomalu vrstvy zkamenělých okvětních lístků kolem Zloduchova srdce. Což
je ovšem nebezpečné. Že je nebezpečný král Benedikt, to je jasné, Ovšem musí
všichni vynaložit a spojit své síly, aby zjistili, kdo je nepřítel jim na
blízku a jakým způsobem se snaží protistrana o Zloduchův život.
Slow–burn
romantická fantasy, ano, pro young adults, ovšem užije si ji každý, kdo si
přeje oddychovou četbu, kde je něco fantasy, něco romantiky, pár draků, trochu
spolupráce, nějaká kudla do zad, vtipné myšlenky rozverné a odvážné Evie,
rozpustilé interakce mezi Evie a Zloduchem, důvěra, zrada, a to vše úhledně
zabalené do čtivé mašle příběhu, na jehož konci jsme teprve na začátku. A
věřte, velmi rádi budete fandit Zloduchovi.
Autorka používala, respektive v překladu mě zaujalo použití zvolání „probohy“, které ale tak nějak vlastně sedělo do celého rozverného ladění příběhu.
Hádanka z Bletchley
Ruta Sepetys
*****
360 stran
Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.
Válečný rok 1940, britský
Bletchley Park, místo, které je tajné, ovšem k němuž se v přeneseném
smyslu slova upíná celá Evropa a potažmo celý svět. Zde jste tak mohli potkat
takové historické velikány, jakým bezesporu byl Alan Turing, nebo právě hlavní
hrdiny příběhu Hádanky z Bletchley - Jacoba a Lizzie Novisových. Jejich otec
byl kryptoanalytik, Jacob – luští šifry, Lizzie – je velmi dobrá v luštění
hádanek a pátrání, a proto není divu, že jejím hlavním motivem pátrání je
přijít na kloub tomu, co se stalo s jejich matkou, Willou.
Toto výbušné sourozenecké combo
skýtá spoustu dobrodružství v nebezpečné době, kdy byl svět uprostřed
druhé světové války. A všechny možné
chytré mozky se snažily rozluštit Enigmu a prolomit tak směr války a dopomoci poražení
nacistů. Člověk musel být opatrný, dávat pozor, co říká, a hlavně komu to
případně říká. Babička v Americe očekává Lizziin příjezd lodí, jenomže ta
přechytračí člověka, pověřeného babičkou, že zaručí její odjezd z Evropy.
Jenomže Lizzie má toho spoustu k zamyšlení, odcestuje za bratrem. Po
několika letech odloučení si mají co řídi, jen k sobě opatrně zase hledají
cestu zpět. K tomu, co je zaměstnává, jim pomáhají jejich kamarádi/spolupracovníci.
Protože na tuhle bitvu nemůžou zůstat sami. Bitva o Británii se blíží a Hitler
se chystá každou chvíli zaútočit.
Ruta
Sepetys se v tomto případě historického dobrodružného románu spojila se
Stevem Sheinkinem. Vytvořili zajímavý pohled do zákulisí druhé světové války,
válečné Británie, mozků, které se vší silou snažili prolomit nejdůvtipnější kód
a doslova tak zachránit tak svět. Dobrodružnou cestou na pozadí fiktivní
zápletky se přesto seznamujeme s pravdivými fakty. Autoři vytvořili
zajímavé propojení, díky kterému se čtou stránky jedna radost. Hrdinům fandíme,
rozumíme jejich pohledu, čemuž dopomáhá průběžné střídání pohledu obou
sourozenců. Cesty, po kterých se hrdinové rozhodnou jít, se mohou zdát
naivnější a slovní roztržky roztomile dětské, ovšem to vyvažuje tíhu tématu a
vážnost situace, ve které se tehdy nacházel svět a hlavně evropský kontinent.
Svatební košile
Tereza Bartošová
*****
320 stran
Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.
Děj se odehrává ve středočeských Smoleticích v průběhu
týdne. Vše odstartuje svatba, na které se události zvrhnou do tragického konce.
Jak se ale dozvídáme, jedná se o teprve začátek. Vyšetřovatelé Tomáš a Honza
budou mít dlouhé dny a případ, který se na první dobrou jevil velice jednoduše,
ve skutečnosti jednoduchý není ani trochu. A sahá do historie malé vesnice a
obyvatel v ní.
Rozehrává se hra o život, je potřeba rozkrýt, kdo lže,
proč lže, proč lže, když nemá důvod. Autorka rozkrývá realistický popis hry
kočky s myší, hry zákona, který, když se hodí, je nad zákonem samým. Kriminální
příběh je rozdělen na šest dnů, ve kterých čtenář kapitolu po kapitole dostává
obrázek vztahů, života na vesnici, mimo ni, způsoby jednání při vyšetřování. Ke
slovu se dostanou všechny zúčastněné postavy, jejichž příběhové linky autorka
píše v er-formě. Nad závěrem, ke kterému příběh směřuje, budete kroutit
krkem. Ostatně posuďte sami.
Příběh to je bezesporu temný, autorka přisuzuje hrdinům barevnou paletu charakterních vlastností. Nic není černo-bílé. Potěšilo mě, že sleduje postavy detailním, až inspekčním pohledem, rozebírá to, co se děje hlavním postavám v hlavě a čtenář vidí, jak se řítí do spirály a nemůže s tím nic udělat. Čtení jsem si užila, jen jsem následně potřebovala odlehčený žánr.
