Březnové recenze
Zimní bouře
Karen Swan
****
432 stran
Děkuji
Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku. Do ruky se mi dostal druhý díl
série z pera Karen Swan. Bylo pro mě překvapením, že se nejedná o druhý
díl ve smyslu slova, jak jej můžeme vnímat, a tedy navázání děje příběhu Effie
a lorda Sholta. V tomto díle sledujeme osudy hlavní postavy, kterou je tentokrát
Mhairi MacKinnonová v časové ose těsně před dějem prvního dílu, paralelně
odvíjejícího se prvního dílu, tentokráte nezúčastněnýma očima Mhairi a
následným dějem po událostech navazujících na odjezd původních obyvatel St.
Kildy. Bude Mhairi schopná naplnit své touhy? Vzbouřit se svému osudu? Bojovat nejen
o svůj život, zvyknout si na jiný, než ostrovní život a hlavně, udrží
vlastně dvě velká tajemství ve prospěch jejího vyvoleného, aby mohla konečně
žít život bez obav a naplněný láskou?
Nad všemi
těmi otázkami autorka určitě trávila hodně času. Není od věci, že
v poděkování se autorka vyzpovídala, že dospět ke konečné fázi,
v jaké ji čtenář obdrží, nebyla cesta jednoduchá, a že se trápila. Osobně
by mi vůbec nevadilo, kdyby se dál věnovala osudu Effie a lorda Sholta, jelikož
mi při čtení prvního dílu přirostli k srdci. U druhého dílu jsem neměla
problém s hlavní postavou Mhairi, zato jsem se nijak neztotožnila
s oběma jejími rivaly v souboji o její lásku. Čtenář, ke kterému se
kniha dostane, aniž četl první díl, nebude mít problém vnímat toto jako
osamocený příběh, protože zmínky událostí prvního dílu a nitky, jimiž jsou
v příběhu události provázány, mají dávat hlavně smysl čtenářům prvního
dílu. A tady působily jako příjemné „flashbacky“ a jemné připomenutí událostí
a fungují, což je jen dobře.
Oceňuji, že se kniha četla příjemně a rychle. Netradičně tvrdší papír, na kterém kniha byla vytištěna, připomíná přírodní, hrubý, tvrdý a syrový styl života na skotském ostrově. Autorka zajisté trávila spoustu času průzkumem ostrovních zvyklostí a stylu života a práce na Hebridech ve 30. letech 20. století. Toto byly zatím dvě díla chystané pětidílné série Divoký ostrov, který se každý bude zřejmě věnovat jiné hlavní představitelce, kdy jsou jejich příběhy lehce provázány, a zároveň bude mít čtenář náhled na události přesídlení původních obyvatel St. Kildy na skotskou pevninu z úhlů pohledu různých postav. To pro autorku zajisté představuje nutnost silných základních stavebních kamenů, co se týče příběhových linek. Otevřený konec se mi zdál, v tomto případě, uspěchaný a tak jako se autorka přiznala, že k hlavním hrdinům druhého dílu si musela najít cestu, já jsem si bohužel, na rozdíl od prvního dílu, k hlavní hrdince a jejím životním volbám cestu zas tak úplně nenašla. To ovšem neznamená, že bych s ní v hloubi srdce nesoucítila. Naopak jsem doufala v nejlepší možné rozuzlení jejího příběhu. A protože styl, jakým autorka příběh zvolila vést, mě několikrát dokázal překvapit, z hodnocení strhnu pouze jednu hvězdičku.
Srdcová desítka
Michaela Klevisová
Scarlett Wilková
Barobra Šťastná
Jana Poncarová
Lucie Šilhová
Jana Jašová
Miriam Blahová
Zdenka Hamerová
Klára Mandausová
Petra Klabouchová
*****
240 stran
Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku. Knihu
jsem otevírala s nadšeným očekáváním, protože u českých autorek mám,
přiznám se, velké mezery. 10 známých autorek se spojilo v této antologii,
kdy dostaly za úkol popasovat se ve formátu krátkých povídek s tématy na
hory vzdálenými od těch, jimiž se ve svých knihách věnují. A z pohledu
čtenáře se jim to povedlo, byť u jedné autorky mám trochu dojem (dle anotací
jejich děl), že zůstala věrna svému tematickému okruhu, což ovšem na kvalitě
neubralo. Musím říci, že mě bavily všechny příběhy. V rámci povídek byli
hlavní hrdinové i hrdinky zřetelně vykresleni, čtenář měl možnost jít krok po
kroku spolu s aktéry, a nebyla postava, se kterou byste nenašli spojení. A
nemyslím tím, že byste nutně řešili stejné problémy, či prožívali, nedej Bože,
stejné patálie, ale v každém případě ve vás budou příběhy či události
určitým způsobem rezonovat. A na rozuzlení budete u všech příběhů zvědavi. Jediný
nešvar antologie je, že příběhy jsou přečteny velmi rychle a v krátkém
sledu za sebou a pokud nemáte autorky, včetně jejich stylu, „načteny“, nebudete
moci okamžitě identifikovat dějové linky s autorkami. Ale to nejmenší je
se k příběhům vrátit a opětovně si je přečíst, což alespoň v mém
případě budu chtít. Nebojte se tedy pohroužit do příběhu historického, sci-fi (já
bych řekla až dystopického), vražedného thrilleru, psychologického hororu nebo
snad příběhu lehce ironického. Kdo ví, třeba to, jako v mém případě,
otevře dveře k dalším spisovatelským počinům zmíněných autorek.
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
*****
536 stran
Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku. Toto
bylo pro mě velmi milé překvapení. Nejsem prvoplánovou čtenářkou YA, ovšem
musím říci, že chápu nadšení z prvního dílu série Empyreum. Sledujeme
příběh dvacetileté Violet Sorrengailové, která přes všechny své touhy stát se
písařkou poslechne rozhodnutí své matky, generálky, aby se stala kandidátkou na
dračí jezdce v navarrské Basgiahdské válečné akademii. Tady jde učňům o
život od první chvíle, kdy jsou nuceni překonat sami sebe, aby se na půdu
akademie vůbec dostali a rady, aby se na sto honů vyhnula hlavně Xadenu
Riorsonovi, se nebude tak lehké držet. Nebudu se rozepisovat více, protože bude
nejlepší, když se čtenáři do příběhu ponoří bez nějakých očekávání. Co mohu
prozradit je, že se příběh četl bez dechu od první strany. Autorka nasadí vysoké
tempo a nepoleví ani na posledním odstavečku. Užijete si vizuálně nádherně vykreslený
svět Navarry, svět draků, boj na život a na smrt, navazování vztahů, provázání
na život a na smrt, dějové zvraty, zrady, přátelství, ztráty důvěry, nostalgii,
vypořádávání se s traumaty z dětství a dojde i na romantickou linku
od nenávisti k lásce. Ovšem příběh je taková jízda, že nic nebude tak, jak
se na první pohled může zdát. Postavy jsou pěkně vykresleny, a boje a vůbec
svět draků je vyobrazen tak, jako by se vám odehrával před očima. Dějová linka
má na první pohled jasný průběh ovšem skrývá nespočet překvapení a po závěrečném
cliffhangeru se nebudete, stejně jako já, moci dočkat druhého dílu.
PS: Pro milovníky fyzických knih – páni, ta ořízka!
PPS: A ještě si neodpustím jednu zmíněnou myšlenku, která
by se mohla tesat do kamene: „….Folklór se předává z generace na
generaci, aby nás poučil o naší minulosti. Pokud ho ztratíme, ztratíme i vazby
na naši minulost. Ke změně historie – dokonce k jejímu vymazání – stačí jediná
zoufalá generace…..“
