Michael

 

Režie : Antonie Fuga

            Scénář: John Logan

            Kamera: Dion Beebe

 

Není snad nikdo z naší generace, komu by se musel tento inovátor a hudebn, vizuální a performerský génius nějakým způsobem představovat. Filmařsky skvěle odvedená práce. Synovec doslova vplul do strýcových bot, což určitě nemohlo být nic jednoduchého a popral se s tím se ctí. Nejmladší představitel Michaela byl vybrán taky naprosto skvěle, jeho esenci ve své desetileté nevinnosti vyskytl bravurně. Exekutivními producenty byla rozsáhlá maestrova rodina, jen Janet chyběla... Ostatně ve filmu měla taky velmi málo screentimu. A přesouvám se k jádru pudla. Proč vlastně film vznikl? Režisér má velké zkušenosti, i s videoklipy, proto tak taky skvěle sekvence z koncertů vynikly. Údajně bylo natočeno více materiálu, což ovšem zcenzurovaly rodiny protistran (IYKYK). A byť jsem si užívala hudební čísla neskonale, trochu jsem nesměle doufala, že se podaří zaplout do vod hodně medializovaných záležitostí obestřívajících tohoto nesporného krále popu. Protože bez přidané hodnoty, pokud byla potřeba opět po "obnově" generace dostat Michaela do podvědomí stejně tak jako například bobinka Sabinka Carpenterovic objevuje Ameriku eee, tedy Madonnu, šlo to udělat čistě remasterovaným vydáním nějakého jeho koncertu - hej, proč troškařit - sestřihem napříč jeho koncerty (Ale zase aby to nebyl další This is it aj. )- účel by to splnilo stejný. Každopádně při odchodu z projekce spousta otazníků, dotazů, zkoumání, hloubání. Což je vlastně ale pozitivní. Byla by škoda, kdyby se film rozplizl do ztracena a bez zájmu. A tak člověku nezbude než zabrouzdat do Finding Neverland, Entering Neverland, Dark side of the 90´s; Fatal addiction; nebo Michael Jackson: Ungloved aj. .... Při vědomí toho, že King odešel vlastně v mém věku si pustím do uší jeho hity a půjdu se projít a zavzpomínat po Zbraslavi, kterou při koncertování v Praze navštívil a budu přemýšlet nad tím, jak vlastně sám žádné dětství nezažil, father figure byla veskrze negativní, ovšem dosáhl by všeho toho úspěchu, kdyby byl otec jiný?

Za mě hodnocení:  🌟🌟🌟🌟🌟 

 

 

Kill Bill: The Whole Bloody Affair

                      Režie : Quentin Tarantino 

                      Scénář: Quentin Tarantino 

 

Co k tomu dodat? Pure cinema. 270 minut a člověk se ani jednou nezanudí. Viděla jsem to snad před dvaceti lety, abych zcela docenila "režisérský střih", bývala bych se musela podívat na oba díly před projekcí. A na to jsem neměla kapacitu. Ale s jistotou mohu tvrdit, že tehdy jsem se na scény dívala jinak. Po dvaceti letech u filmu jsem zahlédla jiné věci, než tehdy. V celku a na velkém plátně a určité scény v barvě si divák doslova užívá. Quentin má dar chytnout divákovu pozornost a nepustit. A to jakýmikoliv prostředky. Mix akčně-gore scén, emočních dojezdů, kontrastu ticha Shishi-odoshi (bambusové páky) a drsného skalpování, použití zvuku ve slavné scéně boje s 88kou, které předchází myšlenky Bxxxx Kiddo a divák zároveň vidí hrát kapelu, jenže zvuk kapely pronikne až po určité chvíli. Drsnější první polovina, zadumanější a komornější druhá část. A další a další. U prodloužené anime scény odehrávající se v Japonsku jsem opět ocenila, že autor dal přednost tomuto ztvárnění než hranému. Jedině snad potitulková scéna zanechá diváka lehce rozpačitého. Ovšem nic to nezmění na jedinečném zážitku vidět tento kultovní příběh tak, jak jej Quentin původně zamýšlel. 

Za mě hodnocení:  🌟🌟🌟🌟🌟

 

Lednové recenze

Teorie snění

Ava Reid

***

360 stran

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.

Pokračování příběhu ze snového světa dark academia fantasy. Hlavní postavy – Effy a Preston pokračují po bádání o národní pohádce Angharad. Effy jako první žena přestoupí na literární fakultu, Preston vypomáhá jako asistent profesora. Zatímco Effy bojuje s předsudky a vehementně se pustí do pátrání, Prestona zahalí snové vize, které mu narušují i bdělý stav. A nevypadá to, že by jim přestaly přistávat klacky pod nohy v jejich snahách.

První část mě zaujala světem, vyprávěním i postavami, ke kterým si čtenář lehce našel cestu. V tomto pokračování ovšem musím konstatovat, že mě autorka ztrácela. Příběh mě již neuchvátil, nezachytil a přála jsem si, ať již knihu dočtu, k čemuž jsem se musela nutit. Určitě oceňuji vystavění příběhu kolem Angharad, autorka určitě přemýšlela nad „díly v díle“, dala si práci s úvodními pasážemi u každé kapitoly, ovšem obávám se, že to bylo na úkor stavby příběhu. A je ostatně možné, že jako takový již pro pokračování neobsahoval materiál či potenciál. Naštěstí, jak to vypadá, autorka neaspiruje v příběhu pokračovat.

 

Prosincové recenze

Bingsu pro dva

Sujin Witherspoon

****

344 stran

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.

Seattle, hlavní hrdina River Langston-Lee vzdal testy pro vstup na univerzitu, odešel z práce, rozešel se s přítelkyní a v nové práci narazí na nesnesitelnou barevnovlasou Sarang. Do hry vstupuje boj o přízeň návštěvníků kavárny, tíhu rodinné tradice, ještě větší tíhu tajemství a balancování na tenké hraně mezi dobrým skutkem, bílou lží, chráněním si vlastní reputace, momentem, kdy už přeteče trpělivost, stáním si za svým a hledání směru vlastní cesty životem a jeho naplněním.

Příběh je sice z kavárny, ale velkou část autorka přibližuje čtenářům svět virtuálního světa, marketingu a jak vlastně sociální sítě fungují. Styl autorky je svěží, určitě bude blízký mladší generaci, ale to neznamená, že by si mileniálové nepřišli na své. Struktura má pěkný začátek, zauzlení, rozuzlení a závěr. Po celou dobu udržuje autorka čtenářovu pozornost a čtenář je v napětí. Líbila se mi stavba postupného zauzlování, rozkrývání a konečného finále. Z knížky byla cítit úcta k rodinným tradicím, rodinnému podnikání, odhodlání postavit se proti příkoří, uvědomění si, že nemusíme na vše být sami a že ne vždycky je takové, jak se na první pohled jeví. Postavy byly uvěřitelné, jako by se jednalo o kamarády ze sousedství. Zlé intriky opravdu nesnášíte a hrdinům držíte pěsti. Příběh je psán z pohledu Rivera a pro funkčnost se objevují scénáře videí. Určitě zábavné čtení, které slupnete jako malinu.

 

Kocour z vánočního domu

Lili Hayward

****

264 stran

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.

Trošku se zpožděním jsem se dostala k, podle obálky, vánočnímu příběhu. Nakonec i přes velmi atmosférickou obálku není příběh protkán sněhem, Vánoci ani cukrovím, jak by si čtenář myslel. Sledujeme příběh Jessaminy, která utíká z Londýna do Cornwallu, pronajímá si dům Enysyule, kde, jak doufá, přijde na jiné myšlenky a hlavně dopíše dílo, na kterém právě pracuje.

Jaké je ale překvapení, když se u místních nesetká zrovna s vřelým přivítáním. Nachází se uprostřed nedorozumění mezi rody Tremennorů a Roscarrowů. Chce dokázat, že se jen tak ničeho nezalekne, chce dokázat, že v domě vydrží, přestože jí místní odrazují a nevěří. Součástí domu je domácí kocour Perrin, do jehož smrti nájemce může v domě zůstat. Má věřit Alexovi, který se jí dvoří? Nebo Jackovi, který se jeví jako chladný, odtažitý zamračený morous, který by ji nejraději, jak se zdá, viděl, jak odchází?

A co ty noční můry, které jí provází. Čí příběhy jí mysl navléká, čí příběhy se odvíjejí skrze ni a její oči?

A co poslední majitelka Thomasina? Opravdu nezanechala žádnou stoup, podle které by se podařilo konečně rozetnout letitý spor jednou provždy?

Autorka píše ich formou, sledujeme příběh Jessamininýma očima a skrze její zážitky a vnímání událostí. Velmi poetický příběh, čtenář si užije popisování počasí, místních zvyklostí, lidské rozhárané duše, nechybí mystické prvky, tajemství, které dům ani vesnice neprozradí jen tak někomu a jen tak pro nic za nic. Cítíme, jak si hlavní hrdinku pomaličku přitahuje jednak dům, jednak místní, jednak tajemství, kterému musí přijít na kobylku, protože cítí nespravedlnost, postupně poznává charaktery místních, které si oblíbila, a když už se odhodlala k tak ráznému kroku, jako je přestěhování se, určitě se nechce jen tak lehce vzdát. A pak je tu Perrin, který se vryje do srdcí každému, kdo má rád kočky.

 

Ztraceni spolu

Lynette Noniová

*****

360 stran           

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.

Příběh svede dohromady hollywoodského lamače ženských srdcí a „bad boye“, žijícího v Los Angeles a teenagerku Charlie Hartovou, která má svůj život v Austrálii, brigádničí v kavárně a pomáhá s animačními programy pro dětské narozeninové party. Jelikož agent Zandera usoudí, že jediná možnost jak vylepšit PR dojem svého svěřence po jeho eskapádách je vyhlásit soutěž, ve které vítěz se Zanderem má prožít 4 dny v syrové australské divočině a být součástí reality show známého dobrodruha Rykona Hawka, Hon na pačlověky. Zander není nadšen, ovšem tento krok potřebuje. Charlie by byla v divočině s kýmkoliv jiným, než Zanderem.

Spolu se Zanderem a Charlie prožije čtenář cestu nejenom do divočiny, ovšem také do nejniternějšího kouta křehkých duší. V sázce jsou nejenom kariéra, osud, život, mentální zdraví, démoni, kterým postavy musí čelit. Pokud přežijí napospas divočině, je bez pochyb, že se projdou přeměnou, po které nikdo nebude stejný. Čeká je cesta poznání, duchovní léčby, boje o holý život a během celého dobrodružství jsou hlavním představitelům kladeny překážky, jaké dokáže postavit člověku jen osud sám.

Autorka Ranhojičky se pustila do dobrodružného příběhu a sama dopředu varuje, že čtenářům mohou některá témata duševního zdraví a osobních traumat představovat spouštěče. Přesto je kniha napsána velmi čtivě a citlivě. Čtenář sleduje příběh z obou pohledů hlavních hrdinů, k postavám lehce přilne a celou cestu je v napětí a drží jim pěsti.

 

 

 

 

Říjnové recenze

Říkali jí Kri-Kri

Scarlett Wilková

****

304 stran          

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.

Autorka se vrací do řecké oblasti, jejíž hlavní část zůstane ze zištných důvodů nepojmenována. Sledujeme osud jedné ženy, zvané Kri-Kri, která porodí trojčata. Což je i tak výjimečné, navíc v rodině, kde ženy rodí po generace pouze dítě jedno. Následné kroky a rozhodnutí mají nedozírné následky, jak už to tak bývá, po generace. Čtenář sleduje generace od válečného období, období poválečného až po současnost.

Autorka tentokrát píše hodně popisně a er-formou Minimální přítomnost dialogů činí pro čtenáře výzvu v soustředění a výdrži. Čtenář dostává dávku reálných, realistických momentů, kdy spolu s postavami sdílí jejich pocity, chutě, obavy, prostor. Až bych ale řekla, že je vjemů na čtenáře až moc. Musím říci, že oproti ostatním autorčiným počinům jsem se s postavami nedokázala ztotožnit. Jen jsem měla pocit pouhého pozorovatele živých obrázků odehrávajících se v průběhu otáčení stránek.

Určitě dějová linka je zajímavá a nutí čtenáře vyčkat, jakým směrem se osudy vydají, jak se zašmodrchají, jestli se zašmodrchají ještě víc a kdo z toho vyvázne živý, pokud vůbec.

 

Čaj s jedem

H. Y. Hanna

****

328 stran

Druhý díl, kde se hlavní postava – Gemma, majitelka kavárny, přichomýtne při vernisáži obrazů kamarádky Cassie k situaci, kdy zemře bývalá známost současného partnera Cassie, která je studentkou místní univerzity. Celá záležitost je veskrze podezřelá, aby šlo o zdravotní indispozici. Opět se setkáme s „místní rozvědkou“, kterou tvoří dámy v důchodovém věku, které mají zájem o vše, co se šustne, jejich pozornosti mnoho neuteče. Navíc mají energie a pro dobrodružství se zrovna nerozmýšlejí dvakrát.

Vše se odehrává v Oxfordu, galerii, kavárně, při vyšetřování. Autorka rozjíždí indicie a nechává čtenáře do poslední chvíle pátrat spolu s detektivem Devlinem O´Connorem, Gemmou, místní rozvědkou a v neposlední řadě i Gemminou kočkou Müssli. Dýchne na vás kouzlo britské detektivky. Budou do toho mít co říci kytky, respektive péče o ně, nikotin, čaj, a koláčky a cheescake.

Tuto oddychovou detektivku, která rychle odsýpá a postupně s pátráním čtenář sleduje zapeklité vztahy, jak je důležité všímat si okolí, že je hezké, když vám někdo může krýt záda, přijde nabídnout pomoc, a jak je důležité ve vztazích nevzdat se a zbytečně netrhat silné pouto. Na další příběh z kavárny U Koníčka se můžeme těšit snad brzy.

 

Osamělý vlk

Jo Nesbø

****

392 stran

V nové knize, kterou distribuce představuje jako stand-alone román, světoznámý autor tentokrát prezentuje hlavní postavu, jíž je kriminalista Bob Oz, který svým chováním, postojem k životu a psychickým rozpoložením dost připomíná jeho již brzy zhmotněnou postavu Harryho Holea.

Hlavním tématem ve hře je právo držení zbraní. Na začátku příběhu je nejprve zabit překupník zbraní. U něj to neskončí a nastane měsíční honba za pachatelem.

Čtenář sleduje dvě dějové osy a dva pohledy – očima pachatele a er-formou sledujeme mikroskopickou práci detektivů, policistů. Bob Oz je suspendován, přesto neustává a pátrá po vlastní ose. Čtenář dostává informace postupně, přesně a pečlivě načasované. Vše se odehrává v Minneapolis během října roku 2016. Autor zakomponovává prvek honby s časem. Sledujeme velmi lidské příběhy, do hloubi duše zavrtaná traumata. Nevyhýbají se nikomu. Postupně vše zapadá do sebe a do kompletního obrazu sledu událostí a pohnutky činu pachatele jsou nakonec odhaleny. Nechybí velké finále.

S několika díly autora už jsem měla tu čest, a tak jsem věřila, že půjde o kvalitní čtení. Osobně jsem měla zpočátku problém se do příběhu položit a nějakou dobu to trvalo, ale postupně s rostoucím nebezpečím a rozvíjející se zápletkou jsem se dokázala s příběhem ztotožnit víc a víc a poslední třetina byla jízda. Stojí za to vydržet.

 

Listopadové recenze

Spása

Krisitina Ohlssonová

*****

520 stran

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.

Ve třetím díle jsme zanechali Augusta Strindberga a Marii Martinssonovou ve chvíli, kdy si konečně byli schopni říci, co k sobě cítí. Nyní je další rok, léto pomalu končí a nastává sezóna račích hodů. Oba si užívají další životní roli. Jenomže atmosféru poklidného městečka naruší nález manželů, které někdo otrávil. Marie se vrhne do vyšetřování případu. Nikdo netuší, jak zapeklitý případ se jim rozvíjí před očima, jak citlivá záležitost se skrývá pod povrchem a jakou měrou se jim příběh zaplete i do vlastních životů.

Opět mrazivý příběh z pera Kristiny Ohlssonové. Trošku jsem měla obavy, abych neměla velká očekávání. Ale svou kvalitu si tento příběh udržel. Autorka skvěle vybalancovává poetické barvení přírody a reálií, zatímco se čtenář pomaličku indicii po indicii spolu s vyšetřovateli dostává do spleti příběhových linek. Přestože se v příběhu vyskytuje spousta postav, autorka jejich příběhové osy vykresluje tak dokonale, že se čtenáři nepletou, každého si představí z masa a kostí a intenzita nebezpečí je stránku po stránce hmatatelnější. Navíc struktura příběhu je napsaná tak bravurně, že čtenář až fyzicky cítí, spolu s postavou, že se rozhodne činit, co by činit neměla, čekání na správný moment, kdy správný moment neexistuje a kdy každé zaváhání v čase může být fatální.

Sice se jedná o čtvrtý díl, a postavy mají již nějakou historii, jejich znalost ale není překážkou k prožití detektivního příběhu a událostí, které mají zápletku, možné varianty, nad kterými čtenář přemýšlí, zauzlení, boj o život a rozuzlení. Opět čtenářská lahůdka.

 

Políbit tu správnou nevěstu

Daniela Hartig

*****

360 stran          

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.

Do rukou se mi dostala klasická Baronetka. První díl ze série Wedding Dreams. Hlavní hrdinka, June, má se svými třemi kamarádkami agenturu Wedding Dreams. Willow – creativní člověk, mající na starosti vše ohledně focení a vizuálů, Cleo –obchodníce vedoucí PR agentury, Lev se věnuje dekoraci a designu a June vytváří sladké zázraky. Jejich aktuální zakázka pro svatbu dcery budoucího starosty je pro agenturu důležitá a nemohou si dovolit nic pokazit. A jak už to tak bývá, zdá se, na cestě je jeden karambol za druhým.

Až pozdě June zjistí, že ženichem nebude nikdo jiný, než její dávná láska, Ryder, kterého před svatbou opustila. Ale byznys je byznys, a jelikož jsou profesionálky, chtějí udělat vše proto, aby se zakázka povedla a zákaznice byla nanejvýš spokojená. Jak už to tak bývá, nic se neděje podle plánu. Po několika karambolích, spadlém dortu, zraněné nevěstě a někde na cestě mezi improvizovaném zastupování při nákupech nádobí, zkouškách koňského spřežení, focení pro vyhlášené newyorské noviny se život hlavních protagonistů protne opět, oba dozráli, dospěli, prošli zkušenostmi, zpětně nahlíží na důležitý moment jejich života, který je oba formoval. A jestli to, že na sebe opět narazili právě oni dva, jestli se mají držet pravidla, že člověk nikdy nevstoupí do stejné řeky, protože to ani nejde, jelikož řeka plyne a tudíž se neustále mění a není nikdy stejná… jestli jsou už každý tak jinde, že zacelit staré rány ani nelze, jestli jim je přáno, jestli překonají klacky, které jim osud hází pod nohy, jestli jsou si souzeni, nebo se mají každý vydat po své vlastní cestě, tak to už se bude muset čtenář dozvědět od autorky sám.

Autorka píše poutavě, kapitoly se mění podle pohledu ať již June, nebo Rydera. Nechybí vsuvky do minulosti, které dají čtenáři komplexnější pohled na minulost obou představitelů. Příběh má napětí, zauzlení, i rozuzlení. Čtenář si snadno najde cestu ke všem postavám. Doporučuji čtení pro odlehčení při těžkých dnech, ideální na dovolenou k vodě (já ji měla u oceánu a naprosto vyhovovalo).

Dovětek: dle prologu autorka zemřela v roce 2022, což dává čtení těžší váhu a jiný rozměr. Zároveň s velkým očekáváním se těším na další díl.

Broken trust: Důvěru si nezasloužíš

Lucy Harris & Tessa Carter/ Lucie Štulerová, Terezie Zajíčková

*****

416 stran

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku a autorkám za krásné věnování!

S radostí jsem přivítala druhý díl – volné pokračování ze série Broken z per dvou českých autorek. Tentokrát jsou ústřední dvojicí Mia Meyerová, příležitostná barmanka a Christopher Laurent, CEO známé právní kanceláře. Mají se rádi asi tak jako pes s kočkou, ale uzavřou oboustranně výhodný kontrakt a stanou se papírově manželi. Dostanou svých slov? Podaří se jim dostat to, po čem touží? Ví vůbec, po čem touží? A je to opravdu to, co chtějí?

Druhý díl je opět svižně napsán, sledujeme pohledy jak Mii, tak i Chrise. Oba mají své démony, oba se s nimi snaží poprat po svém. Oba drží pře světem před sebou určitý ochranný štít, a je jen otázkou, jestli bude jejich cíl, vůle, ochota, kompromis natolik pevný, aby došli do šťastného konce. Na cestě je potká spousta proměnných, zápletky, překážky a čtenář nestíhá otáčet stránky, aby se dozvěděl, jak se jejich karty zamíchají a které karty si vytáhnou a jestli dají jeden druhému do karet takzvaně nahlédnout. A ano, vše je o důvěře, o kterou se hraje. Ne nadarmo se díl věnuje právě „ztrátě důvěry“ (proto Broken Trust). Nahlédneme do života v blahobytu, objevíme se v New Yorku, v exotice, poznáme, že peníze nemusí notně znamenat spokojenost. Líbí se mi, že autorky udržují laťku a čtenář má pocit, že

Opět doporučuji, speciálně vyhovující pro cestu na i během dovolené.

 

 

S láskou, Freddie|: Tajný život a lásky Freddieho Mercuryho

Lesley-Ann Jones

****

384 stran

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.

Lesley-Ann Jones již před dvaceti lety napsala knihu, věnovanou životu Freddieho Mercuryho – „Freddie Mercury: Bohémská rapsodie jednoho života“. A byl to právě přístup k jeho osobě a úcta, důstojnost a citlivost s jakou se géniovi jeho formátu věnovala, že si ji vybrala osoba velmi blízká Freddiemu a oslovila ji. Autorka tak dostala přístup k velmi osobním, nezveřejněným, soukromým zápiskům, datům, informacím, které dotváří a odkrývají povahu a život Freddieho, jeho osobní zážitky vztahy, naděje, strachy, lítosti, klíčové události, oddělení Farrokh Bulsara od persóny Freddieho Mercuryho na pódiu.

Autorka ve čtnácti kapitolách předkládá obraz slavného zpěváka od jeho dětství, traumat, co jej formovalo. Kdo patřil mezi jeho nejbližší okruh osob, kterým bezmezně důvěřoval, kdo patřil do okruhu osob, se kterými měl osobní vztah, a jemně se dotýká podstaty spolupráce se členy kapely a jejich manažery. Ale o kapele to není. Je zdůrazněna důležitost hudby a umění jako takového, které formovalo Fredieho a prostupovalo celým jeho životem až do jeho konce.

Autorka velice citlivě proplétá fakta s vysvětleními mylně prezentovaných situací, faktů v interviích, které díky blízké osobě, (kterou nebudu dále identifikovat, to ať si každý přečte sám), získávají jiných rozměrů a jiných barev a tónů. Dostáváme náčrtek velmi láskyplného a citlivého vztahu Freddieho a dané osoby, který se nemění a je stálý. Navíc čtenář při čtení nabývá dojmu, jako by byl u kamarádky na kafi a byl součástí vyprávění a byl Freddiemu Mercurymu tak blízko, že by stačilo se natáhnout…..

    

 

Kovostřelec

Rachel Schneider

****

440 stran          

Kovostřelec, první díl ze série OHEŇ & KOV. Hlavní hrdinku – Brynn, vždycky přitahovala vidina návštěvy slavného trhu Kentů. V den jejího přechodového rituálu dojde k setkání s tajemným a nepřátelským vojákem. Navíc zažije něco, co doposud nezažila a co docela tak dobře nechápe. Navíc po návratu má z nějakého podivného nutkání potřebu kreslit ty stejné tajemné, a přitom tak známé oči, ale jejich pravou podobu se jí nedaří vystihnout.

Tato romantasy krásně propojuje příběh hlavní hrdinky, čtenář se postupně seznamuje s jejími blízkými přáteli a známými, jejími tužbami, vyrovnáváním s minulostí, tajnostmi, kterým potřebuje přijít na kloub. Brynn se vydává na dobrodružnou cestu navíc s osobou, které nedůvěřuje a o které nic neví. I když… opravdu neví? Autorka bere spolu s Brynn čtenáře na dobrodružnou výpravu za poznáním, přijmutím a za rozhodnutími. A jak víme, každá rozhodnutí mají své následky. Konečný „cliffhanger“, aneb „moment otevřené pusy dokořán“ je skvěle načasován a otvírá pole pro další pokračování. Vlastně se nejedná o cliffhanger jako takový, nedojde k němu v důsledku dějových linek, které čtenáře vedou jednou cestou, aby se pak zvratem dostal na křižovatku. Zde je zvrat způsobený doplněním informace, kterou autorka poskytne a celkový děj tak postaví do zcela jiného světla. Není to poprvé, co bych se s tím jako čtenářka setkala. Mnohdy jde o styl vyprávění a vedení příběhu. Ovšem zde to bylo velice dominantní. A při takovémto způsobu zvratu mám pocit (a to jak u filmu, tak u četby), že si nás autoři/ scénáristé namotávají na naviják a to jakýmsi podrazem. Z tohoto důvodu nedám plný počet. Přesto vstup do světa Ohně & krve byl poutavý, čtenář si k postavám, a to i těm vedlejším, najde cestu a působení kouzel si zaručeně užije.

 

 FILMOTÉKA 2025

ČSFD PROJEKCE

FILMY

SERIÁLY