Katharinina šifra
Jørn Lier Horst
****
376 stran
Za možnost spolupráce děkuji
Albatrosmedia.
Tento příběh z roku 2017
popisuje rozkrývání starého případu, kdy manželka Martina Haugena před 24 lety
zmizela a nechala po sobě jen na stole papír se zašifrovaným vzkazem, čerstvými
květinami a sbaleným kufrem. Postupně se spřátelili a na výročí zmizení WW
Martina každoročně navštěvoval, nyní ovšem WW bude muset hrát roli volavky.
Zároveň se naskýtá paralela s druhým starým případem a věci komplikuje
fakt, že Wistingova dcera píše pro jeden známý deník, a tak detektiv musí
našlapovat velice opatrně.
Mé první setkání s tvorbou JLH.
Tento kriminolog, který vystudoval policejní akademii, kriminologii,
psychologii a filozofii se nyní již věnuje spisovatelství na plný úvazek.
Věnuje se oblasti krimi. Jeho ústřední postavu, Williama Wisting, uvedl poprvé ve
svém díle z roku 1995. Ústředním tématem se jeví vždy nějaký případ
z minulosti, který nebyl vyšetřen, nebo se objevily nějaké nové informace
a tak je WW nucen rozplétat zapeklité kličky a nedá si spát, dokud případu
nepřijde na kloub. Je vidět, že autor má v oblasti kriminalistiky obsáhlé
zkušenosti. Jeho styl je příjemný na čtení, kapitoly nejsou dlouhé. Píše
v er formě, do příběhu přidává velice jednoduché, krátké, ovšem přímé a
obsažné popisy místa, aktivity, pocitu, že čtenář má pocit, že nasává atmosféru
v bezprostřední blízkosti. Byla jsem ráda, že styl autora je věcný, nechce
apriori šokovat, nenechává se staženým hrdlem a srdcem, bez dechu a s úzkostí.
Výjimkou jsou situace, kde jde WW (a dovedu si představit případně komukoliv
z okruhu vyšetřování) o život. Přesto velice umně dávkuje informace a
rozuzlení a nevynechá momenty překvapení, takže čtenář neztratí zájem a
s každou další stránkou hltá nové indicie, nové posuny ve vyšetření a
rozkrývání psychologických profilů zločinců.
__________________________________________________________________________________
Otázka viny
Jørn Lier Horst
****
386 stran
Za možnost spolupráce děkuji
Albatrosmedia.
Zatím nejčerstvější případ
detektiva Williama Wistinga. Styl je opět čtivý, opět v er formě. Autor
udržuje vyváženou dávku napětí. V tomto díle jeden nový případ nutí WW
pátrat ve starém případu. Kapitoly věnující se případu z minulosti jsou
označeny datem. Zároveň se rozplétají dvě časové linky, které naznačují čtenáři
časovou osu případů a myšlenkové pochody a procesy kriminalistů i zločinců. Přestože
jsem se pří závěru nemohla zbavit dojmu, že už šlo o mírně překombinované
rozuzlení, nic to neměnilo na čtivosti. Příběh plynul přirozeně, nechybělo
překvapení na konec. Opět se zde setkáváme s norskými reáliemi. Autor opět
popisuje procesy, myšlenkové pochody, a to tak umně, až jsem si říkala, kde je
hranice toho, aby detektiv neprozradil z pozadí procesů až moc a jaký je
vlastně kodex. Obě čtené knihy jsou čtivé, ovšem nemohu se zbavit dojmu, že
jsem nebyla emočně tak zasažená a vzorec scénáře se mi zdál u obou podobný.
Autor byl letos osobně
v Praze na autogramiádě a mě moc mrzelo, že jsem se z pracovních
důvodů nemohla účastnit. Člověk by tak získal ještě další rozměr.
__________________________________________________________________________________
Vězňova žena
Maggie Brookes
*****
384 stran
Za možnost spolupráce děkuji
Albatrosmedia.
Druhá světová válka, 1944-45.
První část příběhu se odehrává ve
Vrážném.
Druhá část příběhu se odehrává
v Lamsdrofu.
Třetí část příběhu se odehrává
v lomu v Supíkovicích
Čtvrtá část příběhu se odehrává
tři měsíce z počátku roku 1945 a zaznamenává pochod vězňů směrem na západ.
Autorka byla inspirovaná příběhem
české dívky a anglického chlapce, kdy se dívka provdala za tohoto chlapce a
převlékla se za chlapce, aby mohla po boku manžela snést veškerá utrpení, jaké
pracovní tábor skýtal.
Izzy žije na statku. Na statku
zůstala pouze matka s dcerou a mladším synem. Manžel se starším synem se
přidali k odboji a bojují proti nacistům. Proto zařídí, aby na statek
přišli pracovat vězni. Izzy se tak seznámí s Billem, anglickým vojenským
zajatcem. Padnou si do oka. Jelikož cítí, že by ráda pomohla v takové
míře, jako otec s bratrem, uspořádá plán. Billa miluje, ale chce, aby vše
probíhalo počestně. A tak když matka s malým bráškou odjedou k porodu
vzdálené příbuzné, rozhodnout se v tajnosti a rychlosti vzít a oba utečou.
Po cestě zažívají neustálý strach
o život, boj o jídlo, teplo. Jsou zajati a Izzy v převlečení za chlapce je
Billovi po boku. Spolu zažívají boj nejen o sebe, ale i o svého druha. Bill ví,
že sám nezvládne Izzy ochránit, a proto do jejich tajemství zasvětí jen několik
osvědčených spoluvězňů. Konec války se blíží a všichni jsou podráždění,
vyčerpaní, hladoví, zubožení, nemocní, bojují nejenom s nacisty, ale také
i se spoluvězni kde se ukáží pravé charaktery.
Tento příběh je velice silný,
ukazuje sílu a moc lásky, odvahy, víry, pospolitosti, rozumu, rozvážnosti, což
v tomto případě překoná i ty nejhorší překážky.
Autorka se opravdu příběhu
věnovala, projela cestu, kterou hrdinové jejího příběhu opravdu cestovali,
potkávala stodoly, kde vězňové přespávali. Příběh je čtivý, styl autorky mě
zaujal tím, že některé kapitoly píše v er formě, ovšem některé vidíme
z pohledu Izzy.
__________________________________________________________________________________
Pád do tmy
Wendy Dranfield
****
384 stran
Za možnost spolupráce děkuji
Albatrosmedia.
Madison Harperová, Nathaniel
Monroe. Oba falešně odsouzení, Nathaniel byl osvobozen pár měsíců před vykonáním
rozsudku smrti, detektiv Madison si odsedí část trestu za vraždu, kterou
nespáchala a po propuštění je odhodlaná očistit svoje jméno, zjistit, kdo na ni
hodil vraždu kolegy a kde se nachází její syn, který jí byl odejmut.
Bez prostředků a kontaktů to ale
nepůjde a proto prosadí spolupráci s Nathanielem, soukromým
vyšetřovatelem, se kterým udělá dohodu. Nate pomůže v jejím případě, a ona
mu poté pomůže chytit vraha jeho přítelkyně. Po cestě ještě ale musí pomoci
vyšetřit případ ztracené dívenky z letního kempu.
Autorka je bývalá asistentka
koronera, tudíž případy plné vražd, krve, msty a nespravedlnosti jsou jí
blízké. Má velice čtivý styl vyprávění, v úvodu se dozvíme o odsouzení
Madison. Průběžně je příběh prostoupen scénami z ordinace psychiatričky,
která se dozvídá podrobnosti klientky z jejího deníku a skládají se
postupně dílky toho, co se stalo. Nate s Madison si nejprve musí vyjasnit
své postavení, zasloužit si vzájemnou důvěru. Spolu odhalují černé zákulisí
dívčiny rodiny a rozplétají příběh a nechybí závěrečné překvapivé rozuzlení.
Doporučuji, kniha se četla velice rychle a autorka udržela napětí po celou
dobu. Rozhodla jsem se, že ale přeci jen budu přísnější. Jednu hvězdičku jsem
dala dolů kvůli překladu – ne, že by byl špatný, to není, ale od překladatele
očekávám, že zná hovorové tvary a „kolokvialismy“ a speciálně u jednoho
konkrétního bylo jasné, že paní překladatelka buďto nemá načteno, nežila
v zahraničí, protože jinak si doslovný překlad hovorově stylizované věty
nedokážu vysvětlit. Je to škoda.
__________________________________________________________________________________
Volání o pomoc
Wendy Dranfield
*****
336 stran
Za možnost spolupráce děkuji
Albatrosmedia.
Druhá kniha, kde vystupuje
detektiv Madison Harperová, která spolu s kolegou, soukromým
vyšetřovatelem Natem po vyřešení prvního společného případu odjede do Lost
Creek, bývalého bydliště Madison, kde chce pohřbít svou bývalou partnerku,
kterou někdo zabil. Zároveň chce očistit ve svém rodném městečku své pošpiněné
jméno a hlavně chce zjistit, kde se nachází její syn.
Kniha se dá číst samostatně,
protože autorka po částech a decentně dávkuje vysvětlující informace událostí
prvního dílu, takže není ochuzen, a spíše bude navnaděn. Zde oba vyšetřovatelé
bojují s časem, korupcí, závistí, záští a neustále jim někdo podkopává nohy.
V Lost Creek totiž v noci oslav 4.července dojde k vraždě mladé
dívky. Některé kapitoly jsou vyprávěny z pohledu dívenky a událostí, které
vedly k tragické události. A konec je bravurně vypointován a emoce (kdyby
písmenka uměla skákat), tak lítají ze stránek J
Opět doporučuji a tentokrát nemám ani poznámku k překladu, proto plný
počet hvězdiček.
__________________________________________________________________________________
Sundat se jak fénix
Martina Babišová
****
168 stran
Dostala se mi do ruky debutová novelka
herečky Martiny Babišové. Jelikož se sama pohybuji v uměleckých kruzích,
docela mě zajímalo, jak se s tím autorka popere. A musím říci, že jsem
byla mile překvapena. Autorka píše svižně, bez skurpulí, syrově, otevřeně,
dostává se pocitům na dřeň. Možná to je i způsobeno tím, že čtenář má dojem, že
čte vyloženě zápisky z deníku mladé dívky, která se snaží vymanit ze vzorců,
které na člověka přenesou rodiče, společnost, člověka, který prostě jen chce
žít spokojeně a šťastně. A Martina si nedělá servítky. Je o závislostech, které
mohou mít různou podobu, boji o zasloužené místo na světě, úspěchu, štěstí,
lásce, důstojnosti, o naději. Věnuje se tématům, které se dotýkají všech a se
kterými se může ztotožnit každý, kdo v naší republice nežije zrovna „pod
kamenem“. A já se ztotožnila v mnoha ohledech. Moc díky.
