Červencové recenze

Katharinina šifra

Jørn Lier Horst

****

376 stran

Za možnost spolupráce děkuji Albatrosmedia.

Tento příběh z roku 2017 popisuje rozkrývání starého případu, kdy manželka Martina Haugena před 24 lety zmizela a nechala po sobě jen na stole papír se zašifrovaným vzkazem, čerstvými květinami a sbaleným kufrem. Postupně se spřátelili a na výročí zmizení WW Martina každoročně navštěvoval, nyní ovšem WW bude muset hrát roli volavky. Zároveň se naskýtá paralela s druhým starým případem a věci komplikuje fakt, že Wistingova dcera píše pro jeden známý deník, a tak detektiv musí našlapovat velice opatrně.

Mé první setkání s tvorbou JLH. Tento kriminolog, který vystudoval policejní akademii, kriminologii, psychologii a filozofii se nyní již věnuje spisovatelství na plný úvazek. Věnuje se oblasti krimi. Jeho ústřední postavu, Williama Wisting, uvedl poprvé ve svém díle z roku 1995. Ústředním tématem se jeví vždy nějaký případ z minulosti, který nebyl vyšetřen, nebo se objevily nějaké nové informace a tak je WW nucen rozplétat zapeklité kličky a nedá si spát, dokud případu nepřijde na kloub. Je vidět, že autor má v oblasti kriminalistiky obsáhlé zkušenosti. Jeho styl je příjemný na čtení, kapitoly nejsou dlouhé. Píše v er formě, do příběhu přidává velice jednoduché, krátké, ovšem přímé a obsažné popisy místa, aktivity, pocitu, že čtenář má pocit, že nasává atmosféru v bezprostřední blízkosti. Byla jsem ráda, že styl autora je věcný, nechce apriori šokovat, nenechává se staženým hrdlem a srdcem, bez dechu a s úzkostí. Výjimkou jsou situace, kde jde WW (a dovedu si představit případně komukoliv z okruhu vyšetřování) o život. Přesto velice umně dávkuje informace a rozuzlení a nevynechá momenty překvapení, takže čtenář neztratí zájem a s každou další stránkou hltá nové indicie, nové posuny ve vyšetření a rozkrývání psychologických profilů zločinců.

__________________________________________________________________________________

Otázka viny

Jørn Lier Horst

****

386 stran

Za možnost spolupráce děkuji Albatrosmedia.

Zatím nejčerstvější případ detektiva Williama Wistinga. Styl je opět čtivý, opět v er formě. Autor udržuje vyváženou dávku napětí. V tomto díle jeden nový případ nutí WW pátrat ve starém případu. Kapitoly věnující se případu z minulosti jsou označeny datem. Zároveň se rozplétají dvě časové linky, které naznačují čtenáři časovou osu případů a myšlenkové pochody a procesy kriminalistů i zločinců. Přestože jsem se pří závěru nemohla zbavit dojmu, že už šlo o mírně překombinované rozuzlení, nic to neměnilo na čtivosti. Příběh plynul přirozeně, nechybělo překvapení na konec. Opět se zde setkáváme s norskými reáliemi. Autor opět popisuje procesy, myšlenkové pochody, a to tak umně, až jsem si říkala, kde je hranice toho, aby detektiv neprozradil z pozadí procesů až moc a jaký je vlastně kodex. Obě čtené knihy jsou čtivé, ovšem nemohu se zbavit dojmu, že jsem nebyla emočně tak zasažená a vzorec scénáře se mi zdál u obou podobný.

Autor byl letos osobně v Praze na autogramiádě a mě moc mrzelo, že jsem se z pracovních důvodů nemohla účastnit. Člověk by tak získal ještě další rozměr.

__________________________________________________________________________________

Vězňova žena

Maggie Brookes

*****

384 stran

Za možnost spolupráce děkuji Albatrosmedia.

Druhá světová válka, 1944-45.

První část příběhu se odehrává ve Vrážném.

Druhá část příběhu se odehrává v Lamsdrofu.

Třetí část příběhu se odehrává v lomu v Supíkovicích

Čtvrtá část příběhu se odehrává tři měsíce z počátku roku 1945 a zaznamenává pochod vězňů směrem na západ.

Autorka byla inspirovaná příběhem české dívky a anglického chlapce, kdy se dívka provdala za tohoto chlapce a převlékla se za chlapce, aby mohla po boku manžela snést veškerá utrpení, jaké pracovní tábor skýtal.

Izzy žije na statku. Na statku zůstala pouze matka s dcerou a mladším synem. Manžel se starším synem se přidali k odboji a bojují proti nacistům. Proto zařídí, aby na statek přišli pracovat vězni. Izzy se tak seznámí s Billem, anglickým vojenským zajatcem. Padnou si do oka. Jelikož cítí, že by ráda pomohla v takové míře, jako otec s bratrem, uspořádá plán. Billa miluje, ale chce, aby vše probíhalo počestně. A tak když matka s malým bráškou odjedou k porodu vzdálené příbuzné, rozhodnout se v tajnosti a rychlosti vzít a oba utečou.

Po cestě zažívají neustálý strach o život, boj o jídlo, teplo. Jsou zajati a Izzy v převlečení za chlapce je Billovi po boku. Spolu zažívají boj nejen o sebe, ale i o svého druha. Bill ví, že sám nezvládne Izzy ochránit, a proto do jejich tajemství zasvětí jen několik osvědčených spoluvězňů. Konec války se blíží a všichni jsou podráždění, vyčerpaní, hladoví, zubožení, nemocní, bojují nejenom s nacisty, ale také i se spoluvězni kde se ukáží pravé charaktery.

Tento příběh je velice silný, ukazuje sílu a moc lásky, odvahy, víry, pospolitosti, rozumu, rozvážnosti, což v tomto případě překoná i ty nejhorší překážky.

Autorka se opravdu příběhu věnovala, projela cestu, kterou hrdinové jejího příběhu opravdu cestovali, potkávala stodoly, kde vězňové přespávali. Příběh je čtivý, styl autorky mě zaujal tím, že některé kapitoly píše v er formě, ovšem některé vidíme z pohledu Izzy.

__________________________________________________________________________________

Pád do tmy

Wendy Dranfield

****

384 stran

Za možnost spolupráce děkuji Albatrosmedia.

Madison Harperová, Nathaniel Monroe. Oba falešně odsouzení, Nathaniel byl osvobozen pár měsíců před vykonáním rozsudku smrti, detektiv Madison si odsedí část trestu za vraždu, kterou nespáchala a po propuštění je odhodlaná očistit svoje jméno, zjistit, kdo na ni hodil vraždu kolegy a kde se nachází její syn, který jí byl odejmut.

Bez prostředků a kontaktů to ale nepůjde a proto prosadí spolupráci s Nathanielem, soukromým vyšetřovatelem, se kterým udělá dohodu. Nate pomůže v jejím případě, a ona mu poté pomůže chytit vraha jeho přítelkyně. Po cestě ještě ale musí pomoci vyšetřit případ ztracené dívenky z letního kempu.

Autorka je bývalá asistentka koronera, tudíž případy plné vražd, krve, msty a nespravedlnosti jsou jí blízké. Má velice čtivý styl vyprávění, v úvodu se dozvíme o odsouzení Madison. Průběžně je příběh prostoupen scénami z ordinace psychiatričky, která se dozvídá podrobnosti klientky z jejího deníku a skládají se postupně dílky toho, co se stalo. Nate s Madison si nejprve musí vyjasnit své postavení, zasloužit si vzájemnou důvěru. Spolu odhalují černé zákulisí dívčiny rodiny a rozplétají příběh a nechybí závěrečné překvapivé rozuzlení. Doporučuji, kniha se četla velice rychle a autorka udržela napětí po celou dobu. Rozhodla jsem se, že ale přeci jen budu přísnější. Jednu hvězdičku jsem dala dolů kvůli překladu – ne, že by byl špatný, to není, ale od překladatele očekávám, že zná hovorové tvary a „kolokvialismy“ a speciálně u jednoho konkrétního bylo jasné, že paní překladatelka buďto nemá načteno, nežila v zahraničí, protože jinak si doslovný překlad hovorově stylizované věty nedokážu vysvětlit. Je to škoda.

__________________________________________________________________________________

Volání o pomoc

Wendy Dranfield

*****

336 stran

Za možnost spolupráce děkuji Albatrosmedia.

Druhá kniha, kde vystupuje detektiv Madison Harperová, která spolu s kolegou, soukromým vyšetřovatelem Natem po vyřešení prvního společného případu odjede do Lost Creek, bývalého bydliště Madison, kde chce pohřbít svou bývalou partnerku, kterou někdo zabil. Zároveň chce očistit ve svém rodném městečku své pošpiněné jméno a hlavně chce zjistit, kde se nachází její syn.

Kniha se dá číst samostatně, protože autorka po částech a decentně dávkuje vysvětlující informace událostí prvního dílu, takže není ochuzen, a spíše bude navnaděn. Zde oba vyšetřovatelé bojují s časem, korupcí, závistí, záští a neustále jim někdo podkopává nohy. V Lost Creek totiž v noci oslav 4.července dojde k vraždě mladé dívky. Některé kapitoly jsou vyprávěny z pohledu dívenky a událostí, které vedly k tragické události. A konec je bravurně vypointován a emoce (kdyby písmenka uměla skákat), tak lítají ze stránek J Opět doporučuji a tentokrát nemám ani poznámku k překladu, proto plný počet hvězdiček.

 

__________________________________________________________________________________

Sundat se jak fénix

Martina Babišová

****

168 stran

Dostala se mi do ruky debutová novelka herečky Martiny Babišové. Jelikož se sama pohybuji v uměleckých kruzích, docela mě zajímalo, jak se s tím autorka popere. A musím říci, že jsem byla mile překvapena. Autorka píše svižně, bez skurpulí, syrově, otevřeně, dostává se pocitům na dřeň. Možná to je i způsobeno tím, že čtenář má dojem, že čte vyloženě zápisky z deníku mladé dívky, která se snaží vymanit ze vzorců, které na člověka přenesou rodiče, společnost, člověka, který prostě jen chce žít spokojeně a šťastně. A Martina si nedělá servítky. Je o závislostech, které mohou mít různou podobu, boji o zasloužené místo na světě, úspěchu, štěstí, lásce, důstojnosti, o naději. Věnuje se tématům, které se dotýkají všech a se kterými se může ztotožnit každý, kdo v naší republice nežije zrovna „pod kamenem“. A já se ztotožnila v mnoha ohledech. Moc díky.