Srpnové recenze

Útěk do srubu v Alpách

Carrie Walker

***

336 stran

Děkuji Albatros Media za poskytnutí reading copy.

První díl z plánované duologie Romantické výlety se odehrává v zimním období ve švýcarských Alpách. Holly má se snoubencem Georgem naplánovánu svatbu, koupený dům na venkově v Surrey a s tím související stěhování z Londýna. Když jí ale snoubenec nechá stát před oltářem, svět se jí zhroutí. A tak její kamarádka/šéfová nabídne zimní brigádu u známých v luxusním lyžařském středisku na chatě. Jako somelliérka a zdatná kuchařka má být k dispozici rodině Blanchetových, konkrétně sourozencům Genevieve a Lucovi a jejich návštěvám. Zlomené srdce, zima, kterou nesnáší, šikovný francouzský šéfkuchař Xavier, šarmantní Luca, luxus, plný vinný sklep s prvotřídní zásobou kvalitních vín je svět, kde by se mohlo Holly zacelit srdce, i když…. Mohlo?

Nemohla jsem si pomoci, při čtení jsem si vzpomněla na film Chalet Girl (Holka s prknem) z roku 2011. Ani ne tak kvůli zápletce, ta byla přeci jen jiná, ovšem prostředí a náplň sezónní práce hlavních hrdinek byla identická. Jen s tím rozdílem, že filmový příběh se mi líbil nespočetněkrát více. Tady šlo o lehké čtení, kde si čtenář užije konkrétní lokaci, a hlavně je vidět láska k jídlu autorky. Překvapivě alespoň v mém případě jsem neměla při čtení popisovaných pokrmů hlad ani chuť je vyzkoušet, paradoxně mě autorka měla tendence motivovat tato jídla vyzkoušet, ale nejsem bláhová. Po Michelinské hvězdě nebažím, ale chuťové pohárky to bezesporu dalo do pozoru. Sledujeme Hollyinu cestu za vyléčením srdce po zážitku, který nechce nikdo zažít, natožpak si jej zopakovat, jejím pohledem v ich-formě. Co se týče příběhu, určitě se jedná o příběh pěkně rozestavený, se zápletkou a takovým konečným rozuzlováním nezauzlovaného uzlu a chováním dospělých osob, které bych možná čekala od teenagerů či Gen-Z, ovšem ne od mileniálů. Jako čtenář očekávám, že druhý díl, očekávaný v Čechách v listopadu bude trošku nápomocný (a možná i bude), ale na první dojem se zdá, že se bude soustředit na Hollyinu kamarádku Abi. Třeba se ale záměr autorky právě ve druhém díle dovyjasní. Za mě zapamatovatelný příběh, škoda jen že ne tím pozitivním způsobem

 

 

Červnové recenze

Samotáři

Mike Gayle

*****

368 stran

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.

Hubert Ezechiáš Bird, důchodce, Jamaičan, který od roku 1958 žije v Londýně a který si vymýšlí příběhy a zážitky s fiktivními kamarády, aby svou dceru, žijící v Austrálii, uklidnil a ujistil, že nežije samotářský život. Přitom opak je pravdou. Když Hubertovi dcera oznámí, že jej přiletí navštívit a po opadnutí prvotní paniky, začne reálně uvažovat a postupně se odhodlává a činí malé krůčky k tomu, aby se z té šlamastyky dostal se ctí, než Rose přiletí. Malé krůčky spustí vlnový efekt a je otázkou, jestli se bude dát vzít krok zpět, a jestli vůbec Hubert chce krok zpět učinit.

Příběh je psán er-formou a jako pěkná skládačka se postupně tvoří mozaika současné příběhové linky propojující se s léty, kdy se jako imigrant dostal do Anglie, která se mu stala druhým domovem. Velice lidský pohled na problematiku imigrace, ale nemusíte mít strach – jen zmíněno okrajově na doplnění Hubertových kořenů, prostředí, ze kterého pochází a na dokreslení celkového obrázku jeho původu. Postupně se setkáme s jeho přáteli, jeho životní láskou, se kterou stvoří dvě děti. A celým příběhem se protíná linka problematiky osamělosti, jak lze proti ní bojovat, pokud někdo ovšem chce bojovat. A i když nechce, jak je důležité mít kolem sebe někoho, kdo jej nenechá padnout a snaží se, aby přátelská pouta byla silná a nehledě na vzdálenosti (ať již fyzické či mentální) se nepřetrhla. Jak je důležité, aby si člověk uvědomil, že když prochází těžkým obdobím, nemusí na to být sám. A že nikdy netušíme, čím druhý prochází. Proto je důležité mít oči otevřené, být vnímavý a laskavý. Čtenář bude mít při čtení pocit, že se mu rozbaluje bonboniéra, a nikdy netuší, jestli kousne do hořké, nebo sladké čokolády (pun not intended). Tento příběh vám utkví nadlouho v paměti.

 

Láska na plný plyn

Jenny L. Howe

***

344 stran

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku. Young adult příběh hlavní hrdinky Lii a jejích dvou nejlepších kamarádek těsně po maturitě. Jejich poslední společné léto než jí kamarádky odletí na vysokou školu. Jelikož vyhraje účast v honbě za pokladem k výročí legendárního parku Fableland. Tato výhra by jí pomohla vymezit se z života nalinkovaného rodiči. A tak vyrazí poprvé ze svého rodného města vstříc 6 dnům svobody. Výhra nebude snadná i přesto, že je Lia nadšenkyně do všeho co se týká Falbelandu, filmů stejné produkce, postav a příběhů s tím spojených. Navíc když hned první den příjezdu narazí na vrstevníka Masona, který zná park stejně dobře, jen na rozdíl od ní s ním má osobní zkušenost. Bude jejich pakt vzájemné výpomoci k něčemu, nebo jí na konci dne bodne jako kudla do zad? Komu se podaří vyhrát? Vždyť Mason má k výhře také své pádné důvody. Bude to léto, které jim změní život nebo léto, které zůstane navždy osudové tím srdceryvným způsobem?

Autorka byla inspirována světem Disney, světem, kde je dovoleno snít a kde se dějí zázraky. Předem varuje citlivé čtenáře, pro které mohou být určitá témata, která zmiňuje, určitým způsobem citlivá a traumatizující, či případným spouštěčem. Je to určitě na místě, být inkluzivní, zahrnout i plus-size postavy, zmínit fat-fobie, šikanózní chování (střední škola), sebevražedné myšlenky (minulost). Ovšem zahrnout asexualitu, lesbický pár a v několika případech onikat (nejprve jsem myslela, že je problém v překladu či korektuře) u vedlejší postavy už je si myslím na mě příliš woke. Ostatně překlad byl trochu přiškrcený a na můj vkus odbytý. Příběh sledujeme pohledem hlavní hrdinky Alison Bakerové. Více méně od počátku jsem při čtení měla pocit zvýšeného tlaku. Neustálé zvraty a vypjaté momenty mi udržovaly zvýšený adrenalin a ne v tom pozitivním slova smyslu. Tři hvězdy dávám za žádná hluchá místa (jelikož časomíra běžela jako by se na počátku zapálil doutnák, na jehož konci je výbušnina), pocit týmové práce, boj s traumaty, jejich překonávání, a řešení krizí dialogem, doměnky nejsou nikdy dobrý nápad (platí staré známé pravidlo “Never ASSUME, because it makes an ASS out of U and ME)“. Každopádně zajímavý zážitek, ale jak už to tak po jízdě na horské dráze bývá, s kocovinou na konci.

Blíž než se zdá

Jessica Redland

*****

352 stran

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.

Druhý díl ze série Útěky do krajiny jezer se věnuje Rosie, mladé ženě pracují ve stájích v oblasti anglické Jezerní oblasti. Součástí pozemku je i dům, ve kterém zároveň bydlí s matkou, o kterou se po nehodě stará. Pokud nevede lekce ježdění, nestará se o koníky, nevenčí pejska, čtvrteční večery ráda tráví s přáteli na kvízu v místní hospůdce. Příběh se zamotává v momentu, kdy majitel stájí a pozemků zemře a na jeho místo nastoupí jeho syn Oliver. S Rosie je pojí společná komplikovaná minulost. Při řešení současného stavu stájí, pozemku, nelepšícímu se psychickému stavu maminky Rosie jsou hlavní postavy nuceny otvírat staré rány, díky čemuž v jejich životech nezůstane kámen na kameni.

Autorka popisuje příběh z pohledu Rosie ich-formou. Díky uvěřitelnému popisu atmosféry i lokace se čtenář lehce přenese do místa příběhu, jakoby se stal jeho součástí. Příběhová linka je příjemně členěná, srozumitelná včetně záblesků do minulosti. Čtenář soucítí s postavami, dokáže se vcítit do situace hlavních postav, přestože se mu jednotlivé dílky skládačky postupně rozkrývají tak, jak se rozvíjí příběhová linka až ke svému rozuzlení a závěru. Autorka píše barvitě, a i když jsem nečetla první díl a hlavní postavy z něj se objevují okrajově i zde, není to vůbec problém. Kniha se dá číst jako stand-alone, avšak nevylučuji, naopak předpovídám, že po přečtení si budete chtít první díl série přečíst.