Květnové recenze - grafické romány

Atentát

Yasmina Khandra

*****

152 stran

Za možnost spolupráce děkuji Albatrosmedia.

Téma Blízkého Východu, rozkolu náboženství, fanatismu, utrpení zúčastněných, akce sebevražedných atentátníků. To vše obsahuje grafický román podle románu Yasminy Khandry. Hlavní postava – doktor Amin Džaafari se dozví, že jeho manželka spáchala sebevražedný atentát a zdrcený vdovec se vydává po stopách, aby zjistil, co vlastně jeho žena dělala, když si myslel, že je na víkend u rodiny. Sám se vydává hledat Imáma, který ji měl zfanatizovat. Cestuje do Betléma, do Palestiny, několikrát bude hledět do hlavně zbraně. Stráví čas potřebný k pochopení a odpuštění u rodiny, kde se nakonec nevyhne svému osudu.

Bohužel takové příběhy nejsou ojedinělé, a byť se nám zdá, že se to děje někde „od nás“, musíme být hodně ostražití a neusnout na vavřínech nesmíme si myslet, že se nás to netýká.

Grafický román byl rozvržen velmi přehledně, kresby byly opět všeříkající, ovšem občas jsem u bublin měla problém poznat, kdo věty říká, člověk musel odhadovat z kontextu. V takových případech to se jednalo o osobu nakresleno zády k čtenáři, a jelikož druhá osoba měla zavřená ústa, šlo to vylučovací metodou. Ale opravdu to bylo v řádu jednotek a není důvod strhávat hvězdu.

__________________________________________________________________________________

Fotograf z Mauthausenu

Rubio Salva

Ilustrátor: Pedro Colombo

*****

112 stran

Opět další syrový avšak velice reálný příběh z období holocaustu o statečnosti, odvaze, odhodlání a vytrvalosti. Příběh Francisca Boixe, který je odvlečen do koncentračního tábora Mauthausen, kde jakožto bývalý redaktor časopisu se takticky snaží a získá místo hlavního pomocníka nacistického velitele, pro kterého má jedinou cenu, jelikož je jako fotograf schopný a svému řemeslu rozumí, zastává pozici člověka, který vyvolává filmy, které nemá spatřit světlo světa, jsou pouze pro nacistické pohlaváry a jejich rodinné příslušníky. Nacista zaznamenává smrt jako zvrácenou formu „umění“. A Francisco se rozhodne za každou cenu uchovat kopie materiálu jako důkazný materiál.

I když pomohl při Norimberských procesech usvědčit pohlavára ze zvěrstev, bohužel brzy po návratu domů v pouhých 31 letech umírá. Z cca 20 000 negativů jich doposud 19 000 nebylo objeveno.

V roce 2018 byl příběh zfilmován.

__________________________________________________________________________________

V šedých tónech

Ruta Sepetysová

Ilustrátor: Dave Kepka

Coloring: Brann Livesayová

 

*****

160 stran

Grafický román Ruty Sepetysové. Od Rychlých Šípů jsem komiks neměla v ruce a přiznám se, zde jsem vizuálně měla někdy chvíli potřebu přemýšlet o posloupnosti. Občas byly stránky rozvrženy jinak a člověk se musel přizpůsobit a tempo a kontinuita se trochu porušila, ovšem stejně člověk občas pozastavil a přemýšlel o příběhu a nebylo to něco, proč bych měla potřebu dát o hvězdu horší hodnocení. Příběh lidského utrpení, nacistické nestvůrnosti a nelidského chování k bližnímu svému je rozdělen tematicky do tří kapitol: Zloději a šlapky; Mapy a hadi a Led a popel, podle toho, jak příběh postupoval.

Lina měla perspektivu jako talentované děvče umělecké školy. Bohužel to, že Litva byla připojena k tehdejšímu Sovětskému svazu, ji a mnoho ostatních předurčilo k vystavení všudypřítomné  smrti, nemoci, hladu, špíně, ztrátě, jaké my si ani neumíme představit. V podmínkách pracovního tábora na Sibiři zjistí, proč byla její rodina odvlečena. Snaží se spolu s bratrem a matkou přežít, její umělecké sklony ji dovedou do cesty nacistického vůdce, který je zaslepen sebeláskou a chce, aby jej kreslila. A i v těch nejtěžších chvílích měla naději a provázela ji láska. Lina si umane, že nakreslí vše, čeho byla svědkem, všechny zvěrstva konané na lidských bytostech, aby podala a zachovala svědectví pro ostatní. Je až k nepochopení, že i v současné době se najde někdo, kdo má tendence tyto příběhy zlehčovat, či snad s nedůvěrou vyvracet. A je důležité, aby se příběhy neustále dostávaly k veřejnosti, protože národy velmi snadno zapomínají a to vede k tomu, že jsou nuceni si historii opakovat!

Původní román jsem ještě nečetla, ovšem po dojmech z knihy jsem si pustila filmovou adaptaci z roku 2018 a taky vřele doporučuji.