Dubnové recenze

Onyxová bouře

Rebecca Yarros

***

632 stran          

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.

Na třetí pokračování jsme čtenáři série Empyreum čekali jak na smilování. Velká očekávání, velké zahřívací akce, PR pěkně zmáknuté.

Jenomže se musím, bohužel přidat k zástupu čtenářů, kteří zatím poslední díl série nehodnotí s takovým nadšením, jaká byla očekávání. A nemyslím si, že to způsobila opět roční pauza. Knížku jsem měla rozečtenou neskutečně dlouho, žádné dychtivé otáčení stránek s tím, co se na nich skrývá, se nekonalo.

Autorka si udržuje nastínění a vykreslení světa Basgiathu. Stále sledujeme hlavní hrdinku, Violet, jak se vyrovnává s nástrahami, které ji válečné podmínky na kontinentu padají pod nohy, respektive do letek draků. S Xaidenem, svým partnerem, je povinnosti tentokráte rozdělují více, než spojují, ve smyslu vzdálenosti. Oddaní jsou si stejně silně. A to je asi jediná konstanta. Různé bojůvky, cestování z místa na místo, spousta postav, které se opět vynořují, avšak jelikož se skrze příběh nebylo možno s nimi citově navázat, čtenář je jen čistě akceptuje. Závěrečný cliffhanger by byl potencionálním tahákem pro pokračování, ovšem díky celkovému dojmu z třetího dílu vyjde tak nějak do prázdna.

Více než vztah mezi hlavními hrdiny se autorka věnuje pozadí Violet, jejímu odhodlání, přesvědčování, odvaze čelit nepříjemnostem, řešit spoustu vnitřních démonů. Nevím, jestli autorka zamýšlela toto jako výplň. Jak jsem se někde dočetla, další díl nechává uzrát a uvidíme, jestli se autorka rozhodne na závěr nastavit hlavním postavám nějaký smysluplnou linku, kterou by se série pěkně uzavřela. Přeci jen stále je poplatné v nejlepším skončit.

 

Tíha vody

Ava Reid

****

344 stran          

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.

Neukotvený čas, neukotvené místo, kdesi u jezera Bala studentka architektury, Euphemie „Effy“ Sayerová prožívá svá studentská muka a přihlásí se do soutěže o návrh k restaurování sídla Hiraeth poblíž Saltney v Jižním cípu. Bydlí zde syn autora Effinina oblíbeného díla- Angharad. Je to pardox, protože ze všeho nejvíce by si Effy přála studovat literaturu, jenže žije v době, kdy žádná dívka fakultu nevystudovala.

Na místě se seznámí se studentem literatury, Prestonem Héloury, který ji vnukne myšlenku, týkající se právě jejího oblíbeného díla Angharad. Rozhodnou se, přes různé pohledy na věc, spolupracovat a Effy přislíbí pomoci Prestonovi zjistit pravdu. Čím více se pravdě blížili, tím nebezpečnějším se jejich pobyt na bohem zapomenutém místě stává. Na cestě za poznáním také zjistí, jestli Král víl je pouze výplodem mozku, nebo opravdu existuje a na hlavní hrdiny tak opravdu působí.

Většinou se stane, že u děl určití autoři používají (až nadužívají), určité fráze a zde takovou bylo zvolání „Světci“….

Autorka krásně vystaví a čtenáři představí nehostinný jih, mokrý, vlhký, bažinatý, slizký, pokrytý mechovím, a hlavně chladný. Přestože autorka píše Er-formou, postavy jsou krásně vykresleny, čtenář soucítí z minulostí Effy, rozumí důvodům Prestona, chápe jejich uchvácení autorem Angharad. Potřeba rozuzlení, přijití věci na kloub, je, řekla bych, v lidském DNA, proto bylo číst knihu záživné, dobrodružné, překvapivé. Autorka umně vedla čtenáře až do finále, které jsem si osobně užila.

 

Lingus

Mariana Zapata

****

352 stran

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.

Mariana Zapata stále udržuje svůj slow-burn styl, tentokrát se ovšem pouští na pole erotiky a porno průmyslu.

Kat, učitelka, žije svůj život v úzkém kruhu pár kamarádů na život a na smrt. Začínají prázdniny a kamarádka, partu přesvědčí, aby se šly podívat na erotický veletrh. Tam se nečekaně protnou cesty Kat se smyslným Tristanem. Postupné první sympatie přerostou v něco silnějšího a Kat stojí na křižovatce rozhodování, jestli stojí za to obětovat kamarádství, riskovat srdce, a vůbec důvěřovat.

Kniha opět čtivá, dialogy vtipné, situace prekérní. Postavy jsou vykresleny specificky, přirostou čtenáři k srdci, a i když příběh vidíme z pohledu Kat, soucítíme se všemi postavami. Líbilo se mi spojení kamarádů na první pohled různých vlastností, ovšem dohromady vlastně tvořily kompaktní a fungující celek. Všechny tvoří v příběhu smysluplnou mozaiku a pěkně se doplňují. Ostatně život není jen o černé či bílé, ale je pestrobarevný. V popisovaném prostředí jsem nikdy osobně nebyla a nepohybuji se a pohybovat se nemíním, takže nakolik bylo věrné, nedokážu až tak posoudit. Ovšem odhaduji, že i zde se u představitelů jedná o lidi se svými osudy, problémy a různými důvody proč se rozhodli právě pro tuto cestu. A určitě se každý ocitl na pomyslné křižovatce, ať už řešil cokoliv, tudíž si dovolím tvrdit, že s příběhem dokáže čtenář svým způsobem souznít.

Doporučuji jako oddechovou letní četbu a ostatně i při dlouhých zimních večerech.

 

Král

Jø Nesbo

*****

432 stran

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.

Volné pokračování bestselleru Království je tady. Opět sledujeme trnitou cestu Roye a jeho bratra Carla Opgardových. Jejich nelehká a temná minulost se jim vrací jako bumerang. V horské vesničce Os se jim podařilo postavit wellness resort, Roy je majitelem místní benzinové pumpy. Plánovaný dálniční obchvat by znamenal odsun návštevnosti městečka. Co by mohlo zajistit neustálý příval turistů je velkolepá atrakce v rámci zábavního parku, a tak naplánují stavbu největší horské dráhy“ jaká spatřila světlo světa.

Jenže to by se nesměl uskutečnit plánovaný obchvat. Navíc bratrům jde po krku místní policejní náčelník, který slepě nevěří tomu, jak se uskutečnila smrt jeho otce, má jasný cíl, a to usvědčit pachatele stůj co stůj. Jen čeká na jeho chybu.

Tato část příběhu si drží vysokou laťku. Jø Nesbo opět nezklamal. Čtenář se všechny aktivity dozvídá opět z pohledu Roye. Sledujeme hru kočku a myš, ve které kdo si přeje zvítězit, lépe řečeno zachránit si život, musí být předvídavější a chytřejší a mít tři kroky náskok před protihráčem. Čtenář pochopí souvislosti z předchozího dílu, aniž by jej četl, ovšem doporučuji si jej přečíst pro větší intenzitu a uvědomění si dopadu všech předchozích události. Čtenář se každopádně dostane do situace, kdy nemůže zůstat nestranný, drží pěsti zločinci a přemýšlí, jestli je to dobře, nebo je to zvrácené. Na konci jsme konfrontováni s poznatkem, zda člověk může otočit list a pokračovat v životě jinak, lépe, jestli si zaslouží svou dávku radosti za veškerá utrpení a příkoří a nebezpečí. A jestli společně sdílená starost je poloviční starost, a jestli může existovat spojení doslova na život a na smrt.

Tuto lahůdku doporučuji všem nadšencům do autora a seversky mrazivých příběhů.