BOOK THE FILM 2020

                     

Ve dnech 11.- 13.12. 2020 proběhl již čtvrtý ročník festivalu Book the Film. Letos ze zištných důvodů musel festival vyletět na virtuálních křídlech online streamování. Organizátorka, Jaroslava Dvorská, se postarala také o dramaturgii a záštitu opět převzala Městská knihovna hlavního města Prahy. Letošní upoutávka se inspirovala příběhem Krásky a zvířete (Interně nazváno Kráska a Zombie… uznejte sami).

Festival je určen všem nadšeným umělcům a filmovým tvůrcům Při tomto ročníku bylo přijato rekordních 37 filmů, ze kterých do užšího výběru postoupilo 23, které byly následně dramaturgicky sestaveny do čtyř bloků: Artovky, Mladá tvorba, Oddychovky a Napínáky. Letos svůj film přihlásili kromě jiného například i tvůrci a studenti FAMO, FAMU, Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku, SVOŠF Písek, SPSŠT Panská a Free Cinema.

Součástí byl opět doprovodný program, ve kterém se snoubila vizuální tvůrčí složka, s hudební a literární oblastí. Bylo nám ctí letos v rámci doprovodného programu na festivalu přivítat:

•         Jan Kunze, opavského básníka, dramaturga a kurátora, který je též znám jako zpěvák a textař kapel KOFE-IN a Munroe, který představil autorské čtení ze své knihy Monstre Charmant, která vyšla v září tohoto roku v nakladatelství Perplex.

•         Strakova pojízdného cirkusu v sestavě Pavel Straka - piano, Štěpán Hruška - trubka, Kryštof Pátra - kytara, Kateřina Vožická - niněra, Martin Lauer - kontrabas, Petr Varju a Prokop Szegeny - saxofony, kteří doprovázeli krátkometrážní snímky Eugena Deslawa (Montparnasse, Elektrická noc, Pochod strojů), René Claira (La Tour) a Germaine Dulac (Thèmes et variations, Disque 957, Celles qui sen font, Étude cinégraphique sur une arabesque a Danses espagnoles).

 

 

 

Samotný program byl na platformě Youtube spuštěn v pátek v 15:00 a filmy byly dostupné až do nedělní půlnoci. O divácky nejúspěšnější film mohli diváci hlasovat paralelně do nedělní půlnoci. Za celkový bezchybný chod festivalu na online platformě a celkovou PR ze strany Městské knihovny v Praze vděčíme Vendule Bednářové. O moderátorskou roli se tentokráte rozdělili Josef Straka, Jaroslava Dvorská a má maličkost. Za fotodokumentaci a audiovizuální záznam moc děkujeme Janě Kůsové a technickému týmu Ústřední knihovny v Praze.

V rámci předešlých třech ročníků to byli právě diváci (Prezenční, ano, pamatujete, že bývaly i doby, kdy se fyzicky chodilo mimo jiné i do kinosálů?), kteří rozhodovali, který film se umístí na prvních třech nejlepších umístění. Letos byla přizvána porota ve složení Markéta Nedvědová (knihovnice pobočka Hostivař, filmová vědkyně), Vít Zapletal (produkční v Kulturně vzdělávacím centru MKP) a Nikola Paggio (technik sálů v MKP) která rozhodovala, který z přijatých filmů postoupí do užšího výběru a kdo z tvůrců obdrží ocenění za umístění na prvních třech místech. Zároveň se tentokrát rozhodla udělit i dva diplomy. Jejich rozhodnutí je tedy následující:

3. místo:              Odcházení (režie: Lukáš Mach)

2. místo               Dusno (režie: Michal Starý)

1. místo               Zvěř (režie: David Payne)

Diplom za nejlepší studentský film: Home Video (režie: Tomáš Richter)

Diplom za nejlepší amatérský film: Muž dvou tváří (režie: Matyáš Herber)

Ovšem paralelně bylo až do nedělní půlnoci dne 13.12. 2020 umožněno divákům hlasovat o nejlepší divácky film. A ti zvolili následovně:

Ocenění za nejlepší divácký film: Prokletý lovec (Režie: Otomar Dvořák) vyhrál počtem 318 hlasů z celkových 536 hlasujících).

Všem výhercům náleží obrovská gratulace. Poděkování patří všem, kdo přihlásili snímky do soutěže, a hlavně divákům, bez nichž by tvorba pozbývala smyslu, a všem, kdo neváhali hlasovat a přinesli cenné poznatky, které se organizátoři budou snažit zakomponovat, aby další, tentokráte již pátý ročník, opět přiblížil tvorbu umělců co nejširší divácké platformě.

Na závěr reportáže z letošního čtvrtého ročníku festivalu Book the Film bych ráda opět nechala prostor Jaroslavě Dvorské, člověku, který vymyslel koncept BTF a jako prezidentka festivalu jej připravuje už čtvrtým rokem. Samozřejmě mě kromě jiného moc zajímalo, jak se se současnou nestálou společenskou situací tak tvůrčí, přesto však homogenní, záležitost, jakou festival bezesporu je, dokázal vypořádat:

1. 1.      Každopádně začněme otázkou, která je nasnadě: rok 2020 byl pro všechny na celém světě výzvou, zkouškou nervů, trpělivosti a velké dávky improvizace a taky hledání nových cest a způsobů. Kultura a umělecká tvorba dostala obrovskou ránu pod pás. Proto jsem nesmírně ráda, že zde můžeš nastínit, čím vším musel proces organizace BTF 4 projít a jak se to projevilo na konečném provedení? A třeba co to člověku přineslo kladného jednak po profesní ale třeba i osobní stránce J ? 

Než přišel ten zlý vir, říkala jsem si, jak máme spousty věcí v malíčku a až poté jsme s naším týmem zjišťovali, že to tak není.

Ten proces příprav přesně kopíroval křivku koroních psů a semaforů. Chyběl nám pocit jistoty, že se skutečně uvidíme s tvůrci a diváky naživo. Jakmile se loď začala ještě více potápět, museli jsme jednat ihned, abychom předešli hledání dalšího nového termínu konání. Díky oddělení komunikace jsme se rychle dokázali zmobilizovat a vytvořit prostředí online kina.

2. Na co jsi nevíce hrdá za všechny dosavadní ročníky?

Prozatím je to veliký zájem o hlavní soutěž. Již druhým rokem jsme přijali mezi třiceti až čtyřiceti filmy. Z věcí, které se letos povedly, můžu označit spolupráci s odbornou porotou. Byla možnost všechny filmy nakoukat společně v době mezi lockdowny a vést poté diskusi, jak se nám filmy líbily. I když přípravy kolísaly mezi napětím i radostí, nejkrásnější odměnou byl pocit naděje, že diváci s námi budou a my tu synergii cítili. A teď po skončení festivalu můžu potvrdit, že ač to bylo netradiční (ne)setkání, ten pocit ve mně zůstává.

3. A nyní trochu věštění z křišťálové koule J Rok 2021 - BTF5 – drumrolls – polokulatiny. Jaké jsou plány, jak si přejete takové jubileum oslavit?

Nejprve musíme doufat, že budeme moci 5. ročník pořádat. Avizovaná finanční krize nám možná přistřihne křidélka, ale my si poradíme. Už od prvního ročníku jsme zvyklí nakládat s minimem prostředků a vše bude záviset na nadšení pro věc či festival. Pokud bychom měli sáhnout po dobrovolnících, nikoho nebudeme přemlouvat, ale kontakty seženeme. MKP má své zaměstnance, kteří se na dobrovolnictví zaměřují. Co je tedy potřeba - personalistiku řešit hned, jakmile bude jasno, jaký podíl bude mít BTF v rozpočtu Městské knihovny.

Z optimističtějšího soudku, pokud korona dovolí, a musí dovolit aneb „Až se rozzlobíme, budeme zlí“, rádi bychom na jaře udělali malé přátelské setkání v Kavárně Liberál v rámci prvních příprav na 5. ročník.

Mé přání by bylo, aby Book the Film nebyl jen pouhým festivalem, ale také kulturní akcí, kde by probíhaly více diskuse a komunitní setkání.

 

Děkuji organizátorce Jaroslavě Dvorské za čas a vyjadřuji svůj obdiv za celkovou výdrž, odhodlání, práci, za vyhrnuté rukávy celému týmu a všem zúčastněným.

Dovolím si tvrdit, že tento ročník ve všech směrech rozšířil všem obzory a posunul hranice. Už se spolu s celým organizačním týmem nemůžu dočkat, co nám přinese další, tentokráte již pátý ročník a věříme, že se příští rok setkáme již opět osobně. Filmům a tvorbě třikrát HURÁ HURÁ HURÁ a vězme, že #kulturažije #kulturunezastavíš #artiswork.

Děkujeme, že jste

Za celý organizační tým BTF

Iva Šindelková (rasttea)

Městská knihovna v Praze