Červnové recenze

Vitamínová vztahy

Obklopte se pozitivními lidmi

Marian Rojas Estapé

*****

304 stran

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.

Po první knize: Jak na to, aby se nám děly samé dobré věci, se autorka, vystudovaná psychiatrička, pouští na pole mezilidských vztahů, co vše je ovlivňuje a jakou optikou se na ně dívat, abychom si kolem sebe udržovali co nejvíce vitamínových lidí a sami byli pro okolí a potřebné (rozuměj důležité) osoby v našem životě právě takovým vitamínovými lidmi.

Zatímco první kniha obeznamovala čtenáře s hormonem kortizolem, zde se díváme na pomyslný zoubek oxytocinu. Přes rozbor co se děje ze strany oxytocinu v ženě či naopak v muži, přes citové vazby, rozkoš a lásku autorka rozebere toxické osoby a dojde právě k vitamínovým lidem.

Je to velmi zajímavé, obohacující a erudované štení. Hezky autorkou vysvětlené na příkladech a je logicky strukturované. Ale rozhodně to není jednoduché čtení. Během něho se totiž podíváme na mnohdy citlivá, niterní a bolestivá místa. Ovšem vězte, že se může jednat o ozdravné „bolení“ Věřím, že ke komu se knížka má dostat, v pravou chvíli se tak stane. A není handicapem, když bude informace člověk číst po kouskách a po malých dávkách je bude vstřebávat. Určitě si budu chtít doplnit vědomosti a náhled paní psychiatričky představený v první knize.

 

Ochránce v pokušení

Jennifer L. Armentroutová

****

256 stran

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku. K recenzi jsem si tentokráte vybrala třetí díl ze série Bratři Gambleovi – Ochránce v pokušen. Tentokrát jsou ústřední postavou Al Goreová a Chandler Gamble.  Al, poradkyně pro styk s veřejností již měla s rodinou Gambleových co dočinění. Nyní je nucena vyhledat pomoc Chandlera, který vede bezpečnostní agentur, protože ji přicházejí anonymy a hrozí jí likvidací její osoby. Chandler práci přijme i přes pravidlo, že nechrání nikoho, (tady to mírně přeinterpretuji), u koho by hrozilo, že k němu bude něco cítit. Samozřejmě jejich zabýčené a horké hlavy dělají spojení výbušným. Podaří se zachránit Chandlerovi klientčin život?

Příběh je psaný er-formou. Doporučuji číst klidně samostatně, protože autorka velmi přirozeně do textu zahrnuje informace takovým způsobem, aby čtenář neměl problém spojit si návaznost s předchozími díly, a zaujme vás to natolik, že přemýšlíte, že si první dva díly přečtete taky. Knihu doporučuji v létě na dovolenou, v zimě při dlouhých zimních večerech. Příběh se čte velmi dobře, plyne rychle a čtenář je knihu schopen přečíst opravdu velmi rychle. Doporučuji jako konzumní prvek, když člověk potřebuje vypnout a jen si užívat „jízdu“ J

Poslední tanec

Nicole Böhmová

****

352 stran

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku. Příběh Gillian a Jaze postavený do kulis New Yorku, kterými se tanec proplétá jako zlatá nitka. Gilliana převzala po otci vedení tančení školy, Jaz je skvělý pouliční tanečník, kterého ulice doslova vychovala. Tito dva svede událost dohromady a nikdy už to pro ně nebude stejné. Velmi je to k sobě táhne, rozumí si, oba si tahají traumata z dětství. Je otázka, zda se jim podaří porazit spoustu překážek, aby oba žili takový život, jaký chtějí.

Velmi oceňuji, že německá autorka vytvoří takový příběh ryze americký, že je k nerozeznání. Určitě oceňuji, že stejně jako hlavní postavy i ona bloudila ulicemi Velkého jablka. I z toho důvodu z řádek na vás působí kulisy New Yorku velmi autenticky a pravdivě. Příběh je postavený na lince, která vždy působí. Dvě postavy z velmi rozličných původů spolu sdílejí stejné potřeby, pocity, vášně. Do toho spoustu překážek, klacků pod nohy, bojů, rozhodování, ran a jejích léčivému hojení.

Příběh je psán střídavě z pohledu Gillian i Jaze. Čtenář se lehce dokáže vcítit do situací hlavních hrdinů a jsou mu tím velmi blízké a je lehké jim fandit. Zároveň jste na pozoru u postav, které jsou vyložené záporné, či jsou popsány schválně nerozhodně, aby čtenář byl napnutý do poslední chvíle.

Autorka zatím prozradila, že nyní pracuje na příběhu Ethana a Ally. Tak se už moc těším. Předešlou autorčinu knihu Poslední píseň jsem měla také v zorném poli, a osud tomu chtěl, že jsem ji nezávisle na tomto recenzním výtisku dostala jako narozeninový dárek a už se nemůžu dočkat, až se do ni pustím v mezičase.