Červnové recenze

Procházky Karlovými Vary

Barbora Schwarzová

****

160 stran

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.

Dalším počinem nakladatelství nastole v edici Procházky nás Barbora Scharzová provede tentokrát lázeňskými Karlovými Vary.

Město, které není známé „jen“ mezinárodním filmovým festivalem. Mapky, fotky, obrázky či příjemné dávkování zajímavostí. V první části nám autorka představí město jakožto největší salón pod širým nebem, a to tím, že představí městskou zeleň, říčku Teplou, poštu, období, kdy ve městě pobývalo vojsko, provede vřídelní či lázeňskou ulicí, se svými kolonádní prameny.

Ve druhé části se zastavuje u místních významných architektonických perel, a slavných návštěvníků, včetně naučné stezky.

Další části čtenáři nastíní karlovarské pohledy, výhledy, zabrousí i do vod terapeutického odpočinku a v neposlední řadě představí i karlovarský „WestEnd“.  Zakončeno jest tipy, které se do Procházek nevešly. Nutno podotknout, že skladba tvoří příjemné zmapování a vyobrazení krás tohoto výjimečného lázeňského města a byť jsem jej měla možnost navštívit už několikrát, tento „manuál“ poskytne rozhodně další tipy, které by návštěvník neměl přehlédnout a kde stojí za to se zastavit a třeba beze spěchu rozjímat.

 

 

Začínám psát Rychlé šípy

Výbor z deníků 1938-1941

Jaroslav Foglar,

Editor: Jan Šulc

Úvodní slovo: Roman Šantora

 

*****

600 stran

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.

Nostalgickou cestičkou po denících Jestřába. Nevím jak dnešní čerstvé generace, ovšem já jsem měla ještě to štěstí, že jsem na „foglarovkách“ vyrostla. První díl. Končící rokem 1937, mě nějak minul, v tomto druhém sborníku jsou zmapovány deníky Jaroslava Foglara z let 1938-41. Dovětek „začínám psát Rychlé šípy je vše říkající. Kromě autentických zápisků, skic či vzácných fotografií máme tedy jedinečnou příležitost nahlédnout pod pokličku skautství, schůzek, táborů, ale díky válečným letům i stručný zápisek ze 4.11.1940 Junáctví zrušeno, a také 16.5. 1941 Zrušen Hlasatel.

Sledujeme období, kdy je pan Jaroslav Foglar redaktorem Mladého hlasatele, napíše Po d junáckou vlajkou spolu s dalšími 4 knihami. S úctou člověk prochází zápisy po zápisech, které jsou více méně zkratkovité, jednovětné, případně jen něco málo vět. Stručně, výstižně. O co stručný pan Foglar byl, o to vášnivější a zapáleněji tvořil a psal příběhy, které se stanou po několik generací motem, modelovým jednáním, pomocnou linkou pro ztracené duše, měřítkem férovosti, boje dobra se zlem, sportovní fair-play, charakterem, lakmusovým papírkem charakterových prvků hodných bobříků.

Doporučuji všem, kdo mají přečteno, pro nostalgiické navrácení doby, kdy bylo dobro a zlo tak zřetelně od sebe odděleno. A  kdo nepoznal a neměl tu čest a nečetl jeho již kultovní romány a díla, aby jim alespoň tento soubor deníkových zápisků přiblížili fenomén a navedli je do knihoven rodičů a prarodičů či městských knihoven a knihkupectví a seznámili se s pokladem, který nám Jestřáb svým přístupem a láskou, kterou vložil do svých děl, zde zanechal a aby měli to štěstí, že na ně duch skautství a vůbec Jestřábova charakteru dýchl a přenesli se do dob táboráků, kluboven, bobříků a nechali se inspirovat. Protože věřte, je čím.