Listopadové recenze

Všechny cesty vedou k tobě

Mariana Zapata

*****

520 stran

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.

Královna slow-burn romance se tentokrát pouští do příběhu Aurory, která se vrací na místo, který kdysi býval jejím domovem ve víře, že se jí podaří vyléčit rány schytané od života a konfrontovat nevyřešené věci z minulosti. Cestou osudu se jejím novým bytným stane Tobias Rhodes, lokální strážce zákona. Aurora se musí potýkat nejenom s nerudným bytným, který, jak se zdá, by ji nejraději byl nikdy nepoznal, ale také sháněním práce, učením se novému pracovnímu prostředí, navazováním vztahů s místními, opětovné seznamování se s životem v malém horském městečku, zatím co se snaží být andělem strážným a zároveň se snaží vyřešit své záležitosti.

A tak se stane, že se jí pomalu život na malém městě, místní lidé, nejbližší spolupracovníci a hlavně bytný se svým synem Amosem a jejich rodina zarývají pod kůži, ať se snaží proti tomu bojovat sebevíc. Jak se dá ale čekat, dokud nebude mít vyřešenu minulost, ta by jí mohla pěkně „kousnout do zadní části těla“.

Autorka vystavěla bohatý scénář, s autentickými postavami a příběhem. I když čtenář tak nějak podvědomě ví, jak by měl příběh skončit, lépe řečeno jak by si přál, aby skončil, četba je cesta k cíli, kterou ostatně musí podniknout spolu s hlavní hrdinkou. Čtenáře příběh chytne a nepustí. Autorka jednak píše v ich-formě, za druhé charaktery postav pěkně vybarví, a tak je velmi snadné se s příběhem sžít a prožívat životní kotrmelce spolu s nimi.

 

Vzhlédnout k nebi

Rebecca Yarros

*****

392 stran

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.

Nedivila bych se, kdyby vám bylo jméno velmi povědomé, a není se co divit. Jde o autorku bestsellerové trilogie Empyreum, tzn. doposud vydaných prvních dvou dílů, Čtvrtého křídla a Železného plamene.

Vzlety a pády jsou další sérií z pera autorky. První díl Všemi smysly se zaobíral osudy Ember a Joshe. Ve volném pokračování Vzhlédnout k nebi se příběh soustředí kolem dvacetileté Paisley a jejím osudovým protihráčem je velmi charismatický Jagger, student nejprestižnější letecké školy. Kapitoly se více méně střídají ve vyprávění z pohledu obou postav. Autorka nejde v příbězích po povrchu, že by zápletkou byly špatná barva nehtů, špatný sestřih, oblečení vyšlé z módy, či snaha zapadnout a být „ta/ten populární“.

V obou případech jde o něco daleko hlubšího a temnějšího. Paisley nebude nikdy zapadat už jen výjimečnými okolnostmi. Má milující rodiče, kteří pro ni chtějí „nic než její dobro“. Má partnera, Willa, který představuje jistotu. Jenomže Paisley nemá nic jistého, naopak, odpočítává „posledních“ 220 dní. Když se její cesty osudu spojí s Jaggerovými, najednou se cítí svobodně, touhu žít, pokračovat v odškrtávání si splněných věci ze seznamu. A hlavně si musí vybrat…. a tím nemyslím výběr mezi Jaggerem a Willem. To se ukáže nakonec jako jedna z těch, dá se říci, „jednodušších“ voleb.

Všechny čeká náročná cesta a je otázkou, jestli se dokáží jeden vyrovnat s minulostí, druhý s budoucností, pochopit navzájem své společné touhy, cíle, odhodlání k rozhodnutí, stát při sobě tím nejvíce nesobeckým způsobem.

 

Mrazivé vyhlídky

Wendy Dranfield

*****

344 stran

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku. Pátý díl severské detektivní série Madison Harperová. Díl se opět odehrává v oblasti Lost Creek v období mrazivých vánočních shonů. Tehdy se totiž najde v autě plačící tříletý chlapeček a matka již bohužel nejeví žádné známky života. Několik dnů na to se objeví další oběť – mladá žena se synkem kolem tří let. Vánoce, nevánoce, dárky nedárky, když se začne pohřešovat její kamarádka, reportérka Kate, spolu se svými dvěma dětmi, události nabírají na intenzitě, vážnosti a Madison rozehrává hru o čas. Vůbec nepomáhá, že jí je přidělen nový parťák a její kamarád, soukromý vyšetřovatel Nate odjel vypomáhat s jejím synem, Owenem do přátelské detektivní kanceláře. Venku hrozí silná vánice, Owen jede v autě zaměstnance, o kterém Medison neví žádné podrobnosti a navíc se Owenovi nemůže dovolat. A aby toho nebylo málo, Madison se musí vyrovnat s návratem otce do svého života a jako dědy do života Owena. A co to teprve udělá s už tak pošramocenými vztahy, když zjistí, že návrat otce nebyl až taková náhoda.

Taky cítíte ten zrychlující se tep? Není divu, po dlouhé době se stalo, že jsem končila s knížkou ve 04:00 ráno, protože nešla odložit a naprosto úplně nejvíc nutně jsem potřebovala vědět, jak příběh skončí.

Čtenář vnímá velmi intenzivně pátrání, nebezpečí, boj o čas, honění se za stopami, indiciemi, a přestože autorka píše er-formou, její skvělý styl čtenáře naprosto pohltí, emoce krásně prostupují ze stránek až do čtenářova nitra, protože jakékoliv malé výhry, prohry, slepé uličky prožívá spolu s postavami, jakoby se mu příběh odehrával před očima. Opět severská mrazivá paráda za plný počet.